Dědičný prezident

Sidney Harris sledoval, jak se dlouhý prů¬vod sune do nedohledna po promenádě Lidu, a potom se k ně¬mu obrátil zády. Výška dvou set pater, v níž se nacházela kon¬ferenční místnost, proměnila vozidla s černými záclonkami v pouhé broučky neškodně lezoucí kaňonem městské zástavby, avšak jejich význam se až příliš jasně odrážel v zachmuřených tvářích, které Harrisův pohled opětovaly.
Harris přešel ke svému křeslu a posadil se. Opřel se lokty o dlouhý stůl, podepřel si bradu dlaněmi a protřel si oči. Pak se napřímil.