munice

V průběhu druhé světové války se u obou válečných stran užívalo několik druhů dělostřeleckých granátů. Hlavním hlediskem členění bylo dělení podle cíle, proti němuž byla munice užívána. Pro protitankové kanony a obrněná vozidla byly určeny tři základní druhy střeliva:

* protipancéřové (protitankové) granáty (AP)
* tříštivotrhavé granáty (HE)
* kumulativní granáty (HEAT)

První druh byl určen pro palbu proti obrněné technice, tříštivotrhavý proti lehkým cílům, zejména proti pěchotě. Kumulativní granát, mnohdy také označovaný jako tříštivotrhavý protitankový, byl určen také proti obrněným cílům, vycházel však z rozdílného fyzikálního principu. Jednotlivé druhy granátů se pak lišily podle vlastního konstrukčního řešení střely.

Následující řádky se věnují podrobněji jednotlivými druhy a jejich základní charakteristikou. Vycházím přitom z anglického názvosloví a označení pro dané typy, jelikož toto názvosloví je běžně používáno a český čtenář na něj může narazit nejčastěji. Český překlad je jen orientační.