Politický aparát

frontu se proto snažil proti těmto jevům rázně zakročit. Například zástupce velitele 1455. střeleckého pluku, který před útokem dovolil mužstvu vydat vodku, byl okamžitě zbaven funkce a postaven před válečný soud. K předním pozicím také začaly najíždět nákladní vozy s podivným nákladem. Radista gardový rudoarmějec N. Tkačenko: „Večer jsme se přestěhovali s naší radiostanicí na nové velitelské stanoviště… Byla už úplná tma. Vyšel jsem ze sklepa a uviděl jsem řadu nákladních aut. Jela jako průvod černých stínů a místo karoserií měla něco jako veliké kotle, ve kterých se vaří asfalt. Každé auto bylo přikryté plachtami a zamaskované stromky. Zalezl jsem do sklepa a zeptal se podplukovníka, co je to za průvod. Usmál se a vysvětlil mi, že to jsou světlomety. Všichni jsme se podivili. „Načpak tady světlomety?“ „Počkejte, uvidíte“, řekl nám, a víc ani slovo.“ Velitel praporu 216. střeleckého pluku 79.gardové střelecké divize gardový major Jefim Grigorjevič Citovskij: „V mělkých okopech bylo plno vody. Vojáci stáli v blátě, samopaly připraveny. Kulomety byly na stanovištích. Až k okopům zajížděly obrovské nákladní vozy. Přivážely na přední okraj světlomety. Nikdy jsme ještě tyhle lampy blízko našich okopů neviděli a nedovedli jsme si představit, co tu s nimi budou dělat.“