Zkrátka a dobre,

situace byla zralá na hození bílého rucníku do ringu se jménem Pacifik. Spojenci se proto orientovali na zpětné ovládnutí nekterých důležitých strategických bodů. Ty se měly stát základnou k široce založenému útoku. Spojenecká vojska se po tuhých a krvavých bojích opět zmocnila Guadal-canalu, ostrovů Attu a Kisky v západní cásti Aleut, vetšiny ostrovů v Korálovém moři, Gilbertových a Lagunových ostrovů. Težké boje o ostrovy Bougainville, Novou Británii a Novou Guineu trvaly až do samého závěru války. Japonsko si však i přesto nadále udržovalo vysokou bojeschopnost. Pozemní vojska měla jen minimální ztráty a spolu s výkonným letectvem a loďstvem zůstávala i nadále značnou silou. Rozvíjela útočné akce v Číně a odrazila několik spojeneckých protiútoků v Barmě.