„Ne tak dobře, jak bych si přál, pane,“ připustil Parnell. „Zdá se, že Mantichořané mají podstatné větší technický ná¬skok, než by si kdo ještě před čtyřmi roky myslel. Osobně jsem vyslýchal ty, kdo přežili operaci Endicott-Jelcin. Její zá¬věrečné akce se neúčastnil nikdo z našich lidí a nemáme žádné podklady, které by podpořily naše analýzy toho, co se tam ode¬hrálo, ale je naprosto zřejmé, že manťáci vyřídili bitevní křižník třídy Sultán s pouhým jedním těžkým křižníkem a jedním torpédoborcem. Samozřejmě masadská posádka Saladina zda¬leka nedosahovala našich standardů co do výcviku a zkušeností, ovšem i tak jsou tady indicie svědčící o nižších schopnostech našich strojů. Na základě toho, co se stalo Saladinovi, a z výpo¬vědí lidí, kteří přežili předchozí akce, odhadujeme, že technická vyspělost poskytuje jejich jednotkám pří stejné hmotnosti dvaceti až třicetiprocentní převahu.“
„Tolik určitě ne,“ namítl Jessup a Parnell pokrčil rameny. „Můj osobní instinkt mi říká, že to je až příliš střízlivý odhad, pane ministře. Přiznejme si, že jejich vzdělávací sou¬stava a organizace průmyslu jsou mnohem lepší než naše, a to se musí odrážet na jejich výzkumu a vývoji.“