„Ještě ne, Macu,“ zamumlala a zlomila pečeť. MacGuiness vzdychl a poklop položil zpátky. Nimitz ze svého místa komen­toval jejich divadélko tichým pobaveným kníknutím a stevard odpověděl káravým zamračením.

Honor otevřela obálku a vytáhla dva listy stejně archaického papíru. Ty hlasitě zašustily a její oči - to organické i to kyber­netické - se otevřely doširoka, když přelétly po formálních slovech vytištěných na první stránce. Ostře se nadechla a cítila, jak MacGuiness za jejím ramenem při tom zvuku ztuhl. Přečetla si to podruhé, potom si prohlédla druhý list a vzhlédla k němu.

„Myslím, že je vhodná chvíle načít láhev něčeho dobrého, Macu,“ řekla zvolna. „Co takhle Delacourt, ročník ‘27?“

„Delacourt, madam?“