„Au!“ Vztyčil ruku jako šermíř, který potvrzuje zásah. „Dě¬láme, co umíme, madam. Čestně. Na mou duši.“
„No, na bandu přístavních povalečů si nevedete zase tak špatně,“ připustila s poťouchlým úsměvem.
„Děkuji pěkně. A když o tom tak přemýšlím, nemáte třeba náhodou čas na tréninkový zápas s jedním přístavním povalečem?“ Vyzývavě se usmál, ale ona zavrtěla hlavou.
„Lituji. Ještě jsem ani nedala Miky vědět, že jsem zpátky na palubě. Rovnou jsem se šla sem namočit a teď mě ještě v počítači v kabině čekají asi tak tři megabajty papírování.“
„Bojíte se.“
„Jsem pouze pracovitá,“ ujistila ho. Zamávala mu a obrátila se k odchodu, ale on se rukou dotkl jejího ramene.
„Když nemáte čas na trénink,“ řekl hlasem, ze kterého náhle zmizela veškerá škádlivost, „nechtěla byste se mnou dnes po¬večeřet?“
Honor otevřela oči dokořán. Byla to drobnost, téměř nepo¬střehnutelná, avšak Nimitz se na bradlech posadil a zastříhal ušima.
„No, já nevím...“ spustila téměř instinktivně a pak se zara¬zila. Stála tam, cítila se rozpačité a nejistě a upřené se mu dívala do tváře. Dalo jí dost práce přesvědčit Nimitze, aby jí bez vý¬strahy nezprostředkovával emoce jiných lidí, avšak tentokrát toužila mít schopnost stromových koček a moci si přečíst po¬city skryté za Tankersleyovým výrazem. Ostatně přála si, aby dokázala rozluštit i své vlastní pocity, protože její obvyklý chladný odstup jako by se na okrajích třepil. Vždycky se vy¬hýbala všemu, co by třeba jen vzdálené připomínalo intimní vztah s kolegou v důstojnické uniformě - částečně proto, že by to byla profesionální komplikace, bez které se obešla, ale z větší části proto, že její zkušenosti nebyly vesměs příliš šťastné - jenže v jeho očích a ve výrazu úst bylo cosi...
„Velice ráda,“ uslyšela sama sebe a zalilo ji čerstvé pře¬kvapení, když si uvědomila, že to myslí vážně.
„Dobře!“ Úsměv mu vyčaroval vrásky kolem očí a Honor cítila, jak kdesi v hloubi její duše bublá zvláštní tichý smích. „Smím vás tedy očekávat kolem osmnáct nula nula, lady Har¬ringtonová?“
„Smíte, kapitáne Tankersley.“ Věnovala mu další úsměv, přistoupila k bradlům, popadla Nimitze a zamířila k šatnám.