„Taťkovi by to určitě nevadilo... za těchto okolností.“

„Aha. Mohu tedy předpokládat, že jste dostala dobré zprávy, madam?“

„To rozhodně.“ Odkašlala si a téměř nábožně poklepala na papír. „Vypadá to, Macu, že zdravotní správa ve své nekonečné moudrosti rozhodla, že jsem zase schopna služby, a admirál Cortéz pro mne našel loď.“ Vzhlédla od rozkazů s náhlým oslni­vým úsměvem. „Představte si, že mi dávají Niké!“

MacGuiness, kterého obvykle nic nevyvedlo z míry, na ni zůstal hledět s pokleslou čelistí. HMS Niké nebyla jen tak ně­jaký bitevní křižník. Byla Bitevní Křižník, předmět touhy a nej­prestižnější ocenění, o jakém jen mohl každý kapitán snít. Už od dob Edwarda Saganamiho, zakladatele Královského man­tichorského námořnictva, byla vždy ve stavu jedna loď jménem Niké s celým seznamem bojových poct a současná Niké byla nejnovější a nejmocnější bitevní křižník v celém Loďstvu.

Honor se hlasitě zasmála a poklepala na druhý list papíru.

„Podle tohohle se máme nalodit ve středu,“ řekla. „Jste při­praven vrátit se zase do služby v kosmu, Macu?“MacGuiness se jí podíval do očí, potom se zachvěl a jeho tvář se rozzářila stejně širokým úsměvem.

„Ano, madam. Myslím, že to přenesu přes srdce - a dnes večer rozhodně je vhodná příležitost pro Delacourt!“