„Děkuji vám, admirále Givensová.“ Naklonil hlavu ke Caparellimu. „Jak vážnou hrozbu pro nás tyto incidenty představují, admirále?“
„Samy o sobě nijak velkou, Vaše Milosti. Ztráty na životech jsou sice více než bolestné, ale mohly být daleko větší a naše strategická situace zůstává beze změn. Kromě toho žádný ze zaznamenaných svazů nebyl natolik silný, aby znamenal víc než jen lokální hrozbu. Připouštím, že by obsadili Zuckerman, kdyby se k tomu byli rozhodli, ale to byl zdaleka nejsilnější svaz, jaký kde nasadili.“
„Co tedy mají za lubem?“ otázala se baronka Morncreeková. to má všechno účel?“
„Tlačí na nás, mylady,“ prohlásil Caparelli bez obalu. „Záměrně stupňují tlak.“
„Zahrávají si s ohněm,“ podotkl William Alexander. „Přesně tak, lorde Alexandere,“ řekla Givensová. „Obě strany si vybudovaly nesporně poslední předválečné pozice.
Na obou stranách fronty se vyvinula ,zákopová‘ mentalita a s ohledem na napětí a podezření, které provokace vyvolávají, je ,hra s ohněm‘ přesné označení pro to, co dělají.“
„Ale proč?“ zeptal se Cromarty. „Co tím získají?“
„Admirále Givensová?“ vyzval ji Caparelli ztěžka a Givensová vzdychla.
„Obávám se, Vaše Milosti, že jejich současná aktivita na¬značuje, že rozvědka v zásadě chybně vyhodnotila záměry politických vůdců Havenu. Moji analytici se shodovali v ná¬zoru - který jsem sdílela i já - že mají příliš mnoho domácích potíží, než aby uvažovali o jakémkoliv zahraničním dobro¬družství. Mýlili jsme se a náš atašé v Havenu, komandér Hale, měl pravdu. Oni aktivně usilují o konfrontaci, aby odvedli pozornost dávkařů od vnitřních problémů k vnějšímu nepříteli.“
„Proč tedy ta skrytá povaha většiny incidentů?“ otázal se Alexander.
„To může být zastírací manévr, mylorde. My sice víme, že to jsou oni, ale když budou vyžadovat, abychom jim to doká¬zali, nemůžeme dokázat nic. Možná chtějí, abychom je obvinili z odpovědnosti, ale oni si přitom zachovali zdání nevinnosti pro účely své propagandy. Tak se vlk může nažrat a koza zů¬stane celá: oni budou mít svůj incident, ale my budeme vypadat, jako že tu krizi podněcujeme.“
„Myslíte, že v tom není něco víc, admirále?“ zeptal se Cro¬marty.