Otázka

samozřejmě zní—“ Parksův bodrý úsměv nedo­provázel žádný záblesk v očích „—co mají opravdu za lubem. Nějaké poznámky?“

„Já bych se klonila spíš k představě provokací a incidentů,“ ozvala se po chvíli admirál Konstanzakisová. Vysoká a kostnatá velící důstojnice Osmé eskadry superdreadnoughtů se mírně naklonila, aby pohlédla podél stolu Parksovi do očí, a pokle­pala ukazováčkem na složku počítačových výpisů před sebou. „Podle těchto zpráv aktivita OFZ roste, a pokud Haveňané tou­ží po levném a málo riskantním incidentu, je Osvobozenecká fronta jejich nejlepší šancí. Už nyní poskytují útočiště tomu takzvanému ,loďstvu‘ OFZ. Kdyby se rozhodli podpořit také rozsáhlejší teroristickou kampaň proti chalífově vládě...“ Po­krčila rameny a Parks přikývl.

„Zebe?“ nadhodil.

„Ta možnost tu jistě existuje, pane, nicméně dostat význam­nější podporu do Zanzibaru přes chalífovo námořnictvo a lehké síly, které jsme tam jako zabezpečení rozmístili my, by pro ně byl značný problém. Chalifát s republikou přerušil diploma­tické styky a uvalil embargo na havenský obchod poté, co liďáci uznali OFZ, takže Haven nemá žádnou solidní zástěrku pro kanály, kterými by mohl pašovat zbraně do Zanzibaru. A když se je pokusí dodávat otevřeně, riskuje, že dojde k eskalaci, kterou nedokáže zvládnout.“ Nyní bylo na zpravodajském dů­stojníkovi, aby pokrčil rameny. „Upřímné řečeno, pane, je zde tucet míst, na kterých mohou zinscenovat konfrontaci. Zanzibar je z nich z našeho hlediska patrně nejnebezpečnější, jenže právě tato skutečnost je může přimět, aby se zaměřili jinam, zejména je-li jejich cílem vyvolat velký rozruch, ale ne skutečnou vál­ku.“

Parks znovu přikývl, vzdychl a poškrábal se na pravém spánku.

„Dobrá, scénář zinscenované krize zatím necháme být, do­kud nebudeme mít informace o skutečných aktivitách, které by nám poskytly vodítko. I kdyby došlo k incidentu, rozhodující je, jak na něj zareagujeme, a to nás přivádí zpátky k tomu, jaké možnosti máme my. Jaký nejúčinnější tah můžeme s na­šimi silami udělat, abychom ochránili spojence a zajistili bez­pečnost samotného Hancocku?“