Z hloubi hrdla se mu vydral tichý, chraplavý zvuk nenávisti, když si vzpomněl na své pokoření. Tak pečlivě to plánoval. Celé dny strávil sledováním jejího denního rozvrhu, až se do¬zvěděl o jejích soukromých nočních návštěvách tělocvičny. Ráda si nastavovala vyšší gravitaci a tak pozdě mohla mít tělocvičnu pro sebe. Už se těšil, jak ji překvapí samotnou ve sprchách. Dokonce se pojistil tím, že do celeru, kterým jedna z jejích kamarádek neustále krmila tu zatracenou stromovou kočku, podstrčil kotanin. Bohužel ho nebylo dost na to, aby tu potvoru zabil, ale byla potom tak ospalá, že ji Harringtonová nechala v ložnici.
Vyšlo to dokonale. Nachytal ji skutečné nahou ve sprchách a mohl se kochat výrazem hanby a ponížení v jejích očích. Vychutnával si její paniku, když k ní přistupoval vodní tříští, díval se, jak couvá a snaží se přitom směšně zakrývat rukama, už už cítil, že chvíle odplaty nadešla... a pak se něco změnilo. Když po ní sáhl, aby ji přitiskl ke zdi, panika v jejích očích se změnila v něco úplně jiného a kluzce se mu vysmekla ze se¬vření.
Síla, se kterou se mu vytrhla, ho překvapila. To byla jeho první myšlenka. Pak vyhekl úzkostí, když se mu její pravá ruka zabořila do břicha. Zkroutil se, bylo mu bolestí na zvra¬cení. Její koleno mu narazilo do rozkroku jako beranidlo.
Vyjekl. Na čele se mu zaperlil pot, když si vzpomněl, jakou tehdy cítil hanbu, sžíravou agónii v podbřišku a za tím vším strašlivé ponížení z porážky. Té čubce ale nestačilo, že ho za¬stavila. Její divoký úder pod pás ho překvapil a ochromil a ona pokračovala dál s brutální účinností.
Loktem mu rozbila rty na kaši. Seknutím hranou ruky mu zlomila nos. Další drtivý úder dopadl na jeho klíční kost, a když šel k zemi, znovu vyrazila kolenem, tentokrát do obličeje. Zlomila mu dva řezáky a šest žeber, nechala ho vzlykajícího, se zkrvaveným obličejem a vyděšeného ležet pod puštěnou sprchou, sebrala svoje šaty a utekla.