Saturday, June 07, 2008

Klamné cíle zahájily provoz v nejhorším možném okamžiku pro taktického důstojníka Bantonové. Tomu chyběly průb재né záznamy o pohybu Honořiných ,neviditelných‘ lodí až do okamžiku, kdy jejich pohony opět naskočily, takže se nyní musel zorientovat, kdo je kdo, než se pustí do boje, a klamné cíle ho zmátly na dostatečně dlouhou dobu, aby Niké, Agamemnón, Zteč a Nepřemožitelný ,zničily‘ vlajkovou loď Bantonové a ,ochromily‘ její družku v divizi Kassandru, aniž by samy utrpěly nějaké škody. Nepokořitelný a Neústupný potom sice dělaly, co mohly - kapitán Trinh si hvězdným výkonem dokon¬ce více než napravil pověst pošramocenou dřívějšími problémy - ale neměly žádnou šanci. Závěrečné vyhodnocení ukázalo, že síly Bantonové byly zcela zničeny, Agamemnón a Nepře¬možitelný zaznamenaly mírné poškození a Niké pouhé dva zásahy laserem. Zteč vyvázla bez jediného škrábnutí, a navíc až na dva posbírala všechny prostředky elektronického boje, které Honor vypustila. Sondy budou muset projít generální opravou, než je bude možné použít znovu, nicméně jejich zachycení ušetřilo námořnictvu zhruba osmačtyřicet milionů dolarů a Henkeová by nic nedala za to, že Rubensteinova po¬sádka bude ještě rozjařenější než její lidé.
Admirál Sarnow neřekl ani slovo, ale jeho široký úsměv, když se přiloudal na můstek před závěrečnou fází ,bitvy‘, byl výmluvný. A komodor Bantonová byla spravedlivá žena. Vě¬děla, že se ona a její lidé nechali napálit, a prostřednictvím komunikátoru Honor osobně pogratulovala ještě dříve, než počítače dokončily výpočty konečných odhadů škod.
Nanejvýš úspěšné dva dny, když se to vezme kolem a ko¬lem, usoudila Henkeová. Od chvíle, kdy admirál Parks zmizel za hyperlimitem, uplynul už celý týden bez incidentů, což vyvolalo hluboký pocit úlevy, ale nijak to neoslabilo odhodlání eskadry vyvrátit jakékoliv výhrady, které by snad Parks mohl mít vůči jejímu admirálovi a kapitánovi jeho vlajkové lodi... a úspěchy několika posledních dní vypadaly jako skvělý první krok.
Samozřejmé, pomyslela si samolibě, to pro některé byl lepší krok než pro jiné. Eve Chandlerová se už doslova olizovala v očekávání příštího rozhovoru s taktickým důstojníkem Ne¬přemožitelného. Královský pohár za střelbu, to je něco! A Ivan Ravicz byl na vrcholu blaha jako stromová kočka s vlastním celerovým záhonem. Nový fúzní reaktor pracoval bez chyby a Agamemnón musel jet na doraz, aby stačil zrychlení, které Niké dodával skvěle vyladěný pohon. Dokonce i u George Mo¬neta viděli jeden či dva záblesky úsměvu, což bylo u spojova¬cího důstojníka historické prvenství.