A navíc komodor Bantonová slíbila, že pivo tentokrát platí její posádka.

Honor postřehla, jak Henkeové svítí oči, a když se výkonný obrátila ke svému panelu, pyšně se usmála. Miky měla právo mít radost. Koneckonců, byly to její výcvikové programy, které udržovaly posádku Niké ve špičkové bojové formě.
Ale bylo v tom něco víc než jen samotný výcvik. Cvičení a simulace dokážou mnohé, ale nemohou poskytnout ono ne¬definovatelné něco navíc, co odlišuje špičkovou posádku od té, která je prostě dobrá. Niké to něco navíc měla. Možná to prýštilo z tajemného esprit de corps, který podle všeho odjak¬živa naplňoval lodě tohoto jména, pocit členů posádky, že je i na nich udržovat zvláštní tradici. Nebo to možná pramenilo z něčeho úplně jiného. Honor to nevěděla, ale cítila to kolem sebe praskat jako latentní blesk, který přímo prosí, aby jej použila, a ona to udělala. Své manévry ani nepromýšlela - přinejmenším ne na vědomé úrovni; prostě ji napadaly s hlad¬kou a bezvadnou přesností. Její lidé je stejným způsobem prováděli a měli plné právo být sami se sebou spokojení.
Samozřejmě pomohlo i to, že komodor Bantonová patřila k správné sortě lidí. Honor by si dokázala vzpomenout na ně¬kolik vlajkových důstojníků, kteří by na výprask, jakého se dostalo Bantonové, reagovali s mnohem menším humorem, zejména kdyby zjistili, že je neporazil jejich admirál, nýbrž kapitán jeho vlajkové lodi. Avšak Honor tušila, že Bantonová má stejné podezření jako ona, pokud jde o admirálovy motivy k tomu, aby se prohlásil za padlého. Honor sice byla kapitán jeho vlajkové lodi, ale současně byla služebně mladší než šest ze sedmi ostatních kapitánů bitevních křižníků pod jeho vele¬ním a tohle pro ni byla první příležitost ukázat, co v ní je, ve skutečnosti, ne pouze v simulátorech. Sarnow záměrně ustoupil stranou, aby ji nechal vysloužit si v očích eskadry ostruhy, a jí se chtělo naparovat se stejné jako Nimitz nad tím, jak dobře jí to šlo.
Vlastně, pomyslela si, když se opřela a sepjala prsty pod špičatou bradou, ‚naparovat‘ se má v úmyslu už zakrátko... kromě jiných věcí. Byla středa a eskadra měla zakotvit u opra¬várenské základny dlouho před večeří. Měla v plánu vpadnout do Paulovy ubikace s lahví otcova drahocenného Delacourtu a zjistit, co myslel tím smíchem a narážkami na žhavou masáž.
Koutky úst se jí při té myšlence prohnuly, na pravé tváři se jí objevil důlek, ucítila, jak se červená, a vůbec jí to neva¬dilo.