mylady,“ opáčil Tankersley už váž­něji. „Nemáte k dispozici dostatečně velkou přístupovou cestu, kterou bychom dovnitř mohli náhradu dopravit, takže budeme muset loď otevřít až k reaktorovému sálu.“ Založil ruce v bok, začal se zvolna otáčet, přejížděl pohledem obrovskou, dosud neposkvrněnou místnost a v očích měl nešťastný výraz.

„Kdyby Niké byla menší loď, stačilo by odpojit nálože a vy­jmout nouzový panel, ale tady to nepůjde.“

Honor chápavě přikývla. Stejně jako u většiny obchodních lodí byly reaktorové sály torpédoborců a lehkých křižníků - včetně některých menších těžkých křižníků - opatřeny odstřelovací stěnou, což jim umožňovalo jako poslední východisko v případě tísně odhodit selhávající reaktory. Avšak větší válečné lodě to učinit nemohly, pokud jejich konstruktéři nechtěli zá­měrně udělat reaktory zranitelnější, než bylo třeba. Niké měla na délku kilometr a půl, největší šířku přes dvě stě metrů a její reaktory byly pohřbeny hluboko uvnitř trupu podél podélné osy. To je sice chránilo před nepřátelskou palbou, ale zároveň to znamenalo, že se v případě zásahu musela spolehnout na bezpečnostní zařízení... a počítat s tím, že k reaktorům nebyl zvenčí snadný přístup.

„Budeme se muset dostat přes vnější pancíř a spoustu pře­pážek, mylady, a potom je tam budeme muset zase namontovat zpátky,“ pokračoval Tankersley. „Sice na to jsme vybaveni, ale odhaduji, že to potrvá nejméně dva měsíce - ale spíš čtrnáct až patnáct týdnů.“

„Zvládl by to Héfaistos rychleji, kdybychom se vrátili na Mantichoru?“ Nasadila co nejneutrálnější tón, ale jestli se Tan­kersley cítil tou otázkou nějak uražen, nedal to nijak najevo.

„Ne, mylady. Jistě, Héfaistos má rozsáhlejší pomocné pro­vozy, ale pochybuji, že by proti nám byl rychlejší o víc než o týden, a cestou tam a zpátky ztratíte dvakrát tolik.“

„Toho jsem se bála,“ vzdychla Honor. „Nu, zdá se, že jsme ve vašich rukách. Kdy můžeme začít?“

„Do hodiny sem naženu techniky, aby zjistili rozsah po­škození,“ slíbil Tankersley. „Sice máme ještě spoustu práce s rozšiřováním stanice, ale myslím, že můžu rozvrhem trochu zamíchat a od příští hlídky začít odpojovat ovládací vedení. V doku dva mám jednu plechovku s otevřeným zadním gravi­torovým prstencem a moje venkovní čety budou potřebovat ještě asi den na to, aby ji zavřely. Ale jakmile s tím budou hotovy, Niké dostane absolutní prioritu.“