„V tom případě mám za to, že jsme záležitosti pro dnešní dopoledne vyčerpali,“ řekl, vstal, aby dal najevo, že porada skončila, a zamířil k průchodu.

Ten se před ním otevřel a příkazník spojovacího úseku, který k nim spěchal z druhé strany, se překvapeně zarazil, když se ocitl přímo před svým admirálem.

„Ehm, promiňte, sire Yanceyi. Nesu důležitou zprávu pro kapitána Beasleyovou.“

Parks mu pokynul, aby šel dál. Štábní důstojnice od něj převzala zprávu, přelétla očima text a podrážděně mlaskla. „Problémy, Thereso?“ zeptal se Parks. „Asi před třiceti minutami zachytil dálkový průzkum přilétající loď, pane,“ odpověděla Beasleyová a ohlédla se po Sarnowovi. „Zdá se, že dorazila vaše vlajková loď, admirále. Bohužel není zrovna v bojové formě.“

Podala záznamník kontradmirálovi a pokračovala směrem k Parksovi:

„Niké utrpěla vážnou technickou poruchu, pane. Zadní fúzní reaktor je zcela odstaven. Podle předběžné prohlídky lodního inženýra je v krytu generátoru primární magnetické komory trhlina.“

„Stavitelům muselo při kontrole něco uniknout,“ souhlasil Sarnow, stále začtený do hlášení. „Vypadá to, že budeme muset celou sestavu vymontovat.“

„Nějací mrtví nebo zranění?“ vyzvídal Parks.

„Ne, pane,“ ujistila ho Beasleyová.

„Nu, díky Bohu za to.“ Admirál si povzdychl, pak se suše zasmál a zavrtěl hlavou. „Nechtěl bych teď být v kůži jejího kapitána. Představte si, že se s nejnovějším bitevním křižníkem Loďstva hlásíte do první služby a musíte svému veliteli stanice oznámit, že máte výkon omezený na dvě třetiny!“ Znovu za­vrtěl hlavou. „Kdo vůbec je ten nešťastník?“

„Hraběnka Harringtonová, pane,“ odpověděl Sarnow a zvedl oči od záznamníku.

„Honor Harringtonová?“ opáčil Parks překvapeně. „Myslel jsem, že je ještě na nemocenské.“

„Podle téhle zprávy už ne, pane.“

„Dobrá, dobrá.“ Parks si zamnul bradu a potom se podíval zase na Beasleyovou. „Upozorněte loděnici a ať si pospíší s po­drobnou prohlídkou, Thereso. Nechci mít tu loď mimo provoz déle, než bude nezbytně nutné. Kdyby se ukázalo, že bude rychlejší ji poslat zpátky na Héfaista, chci o tom vědět co nej­dříve.“

„Ano, pane. Hned to zařídím.“

„Dekuji.“ Parks na okamžik položil ruku Sarnowovi na ra­meno. „Zdá se, admirále, že váš přesun na novou vlajkovou loď se poněkud odkládá. Prozatím vám tu pozdržím Nezadrži­telného. Kdyby bylo nutné poslat Niké domů, admiralita vám určitě pošle náhradu dříve, než budu muset Nezadržitelného uvolnit.“

„Děkuji, pane.“