Spoustu z nich dokázal vyloučit jako dílo lidí, kteří na její úspěchy žárlili, a admiralita by sotva svěřila velení na Niké důstojníkovi, o němž by měla pochyby. Ale vždycky zde bylo celé spektrum osobních vlivů a podle všech příznaků se admirál White Haven rozhodl, že si kariéru Harringtonové vezme do jisté míry za svou věc. Sarnow White Havena dobře znal a je­ho očividná partyzánština nejspíš odrážela upřímné osobní pře­svědčení, že Harringtonová je právě tak dobrá, jak dávaly tušit její záznamy. Ostatně podporovat vynikající nižší důstojníky patřilo k admirálové práci. Jenže White Haven byl v minulosti vyhlášený odmítáním využívat svůj vliv kvůli komukoliv, což přirozené vrhalo zvláštní světlo na jeho současné úsilí ohled­ně ní.

Ovšem bez ohledu na to, co si o ní kdo myslí, ona je nyní kapitánem Sarnowovy vlajkové lodi. Potřeboval znát ženu, která se skrývala za těmi historkami, nejen její ,úřední‘ záznam. Proto potřeboval informace od někoho, kdo ji zná, a Webster nebyl jen tak obyčejný nižší důstojník. Navzdory svému mládí viděl Samuel Webster při společenských i profesionálních pří­ležitostech patrně víc důstojníků než Sarnow. Pod velením Har­ringtonové také přišel k vážnému zranění, což by mělo vyvážit jakýkoliv sklon si ji idealizovat. A kromě toho byl vnímavý a bystrý a Sarnow jeho úsudku věřil.