Admirále Kostmeyerová,“ obrátil se k veliteli Deváté bojo¬vé eskadry, „vy se svými dreadnoughty odletíte do Zanzibaru. Dosavadní ztráty chalífových jednotek mě zneklidňují, a až přesuneme tolik sil do Yoriku, to bude nejsnazší cíl.“
Kostmeyerová přikývla, i když ne úplně šťastně, a Parks se upjatě usmál. „Nenechám vás na konci vaší větve úplně samotnou, admi¬rále. Mám v úmyslu svolat a přeskupit bitevní křižníky admi¬rála Tyrela a co nejrychleji je poslat za vámi. Rozmístěte své senzorové plošiny a vypravujte tyto bitevní křižníky na hlídky podle libosti. Pokud na vás zaútočí velká přesila, vykliďte sou¬stavu, ale pokud to bude možné, zůstaňte semknutí a v kontaktu s nimi, dokud vám nepřijde na pomoc zbytek operačního sva¬zu.“
„Vyklidit soustavu?“ Kostmeyerová nedokázala zcela skrýt překvapení v hlase a Parks se mrazivě usmál.
„Neseme odpovědnost za ochranu Zanzibaru, admirále, a ochráníme jej. Ale jak říká admirál Sarnow, musíme je napad¬nout jako jednotný celek a dobývání soustavy zpátky v plné síle pravděpodobně povede k menším celkovým ztrátám na lidech i na infrastruktuře než zoufalá, ale neúspěšná obrana.“
Honor si kousala vnitřek rtů. Natáhla se, aby pohladila Ni¬mitze po uších. Nemohla než cítit úctu k morální odvaze kte¬réhokoliv vrchního velitele, který nařídí některému ze svých admirálů, aby dobrovolně přenechal spřátelenou hvězdnou soustavu nepříteli. I kdyby měl Parks pravdu a jeho soustře¬děnému uskupení sil by se podařilo získat ji zpátky beze škod, jeho akce by vyvolala pozdvižení a následky pro jeho kariéru by byly katastrofální. Ale bez ohledu na jeho rozhodnost ji představa rozdělení sil před hrozbou možného útoku vyděsila. Všechny její instinkty trvaly na tom, že pokud chtějí přimět nepřítele k akci, má pravdu Sarnow a Parks se mýlí. Ale snad ještě víc ji děsilo, že to stanici Hancock zbavovalo všech dvaatřiceti lodí bojové stěny. Vlastně ji to zbavovalo všeho... kromě Páté eskadry bitevních křižníků.