Anton Myrer (*1922)

- nemohl se prosadit, jediné významné dílo
- dílo: román Poslední kabriolet (1978)
- vypráví to George Virdon, chlapec jeho dcery Ron chce znát svého otce, protože
si myslí, že je to George, George mu začne mu vyprávět o minulosti, Harvard
1940 a kamarádi (Russ, Dal, Terry a Jean Jean), JJean má kabriolet (Císařovna) =
svobodný život bez starostí, George miluje Chris (matka Rona), ale chodí
s Nancy, Chris má dítě s Russem = táta, Russ ji opustí, Dal si pak Chris vezme a
zbylí kámoši do války, George má dceru Peggy (dívka Rona)
- válka je tam jen v zážitcích Georgeho, po návratu se chtějí zařadit do života,
Russ píše a má problémy s soukr. Životem, Terry poradce JFK
- osudy zasažené generace, kterým válka vzala emoce, naděje a mládí

Norman Mailer (*1923)

- voják v Tichomoří, Pulitzerova cena, později reportážní díla
- dílo: román Nazí a mrví (1948)
- 2. světovka v Tichomoří, japonský ostrov Anopopei, kde se vylodí Američané, aby ho
obsadili, život v něm (nemoci), pak generál Cummings (velí vylodění), který si zasedl na
poručíka Hearna (velí průzkumákům) pošle průzkumáky do nebezpečné akce, tím se
chce Hearna zbavit, Croft (podřízený Hearna) je naštvaný, že přišel o velení oddílu, při
akci ho pak nechá jít do míst, kde jsou Japonci a Hearn padne, vojáci jsou unavení a pak
jich pár zemře, potom se vrací do tábora, výsledkem akce jsou mrtví a nic se nezjistilo,
navíc Cimmings už ostrov obsadil bez nich
- kapitoly o minulosti vojáků (putování časem), děj proložen chórem = scénáristické
rozpravy vojáků (scénář, urychluje děj), nejsou tam bojové scény, i když je čtenář
očekává, není hlavní hrdina, sympatie vedou k Hearnovi, historicky nepodloženo

Polsko :

- Varšavské povstání - Rudá armáda zahnala Němce až k Varšavě, ale její ofenzíva se zastavila na Visle
- 1. srpna 1944 - začátek povstání
- vypuklo bez konzultace s Rudou armádou
- v čele Tadeuss Bór-Komorowski - stál v čele zemské armády, která byla napojena na emigrační vládu
v Londýně
- Polský výbor národního osvobození - vytvořil se po příchodu Rudé armády a byl prostalinský
- Stalin - nechtěl, aby Rudá armáda postupovala dál, protože se dostal do roztržky s Churchillem - ten chtěl
Varšavě letecky pomoci, ale Stalin to odmítl
- 2. září 1944 - povstání bylo krvavě potlačeno a Varšava byla na Hitlerův rozkaz systematicky zničena
- leden 1945 - Varšava byla osvobozena Rudou armádou

- Rudá armáda osvobozovala další území, např. území ČSR (viz. Pražské Květnové povstání) a poté přešla k útoku
na Belín

- Němci

postupovali rychle a po několika dnech měli na dohled hlavní město sovětské obrany Obojan, ale v tom byl jejich postup zastaven a Němci se začali stahovat
- 12. července 1943 - SSSR zahájilo protiútok a začala největší tanková bitva v dějinách lidstva - bitva u Prochorovky - bitva u Prochorovky - trvala až do 15. července 1943
- na 1 km se utkalo 1000 tanků
- Němci byli poraženi a začali ustupovat dále na západ - ustoupili až do Polska

- po vítězství

u Stalingradu přešla celá Rudá armáda k všeobecné ofenzívě od Kavkazu až po Leningrad
- Němci přeskupili své síly a 19. února 1943 zahájili protiofenzívu, ta byla ale v březnu zastavena
- úspěch ofenzívy Rudé armády na severu - 18. ledna 1943 bylo obnoveno pozemní spojení s Leningradem
- na jihu byla ofenzíva Rudé armády odložena kvůli špatnému počasí až na léto

Kurská operace (Citadela)
- Němci již od března připravovali útok na Kurský výběžek
- Němci chtěli výběžek obklíčit a poté ho rozdrtit (chtěli udělat to, co se jim stalo u Stalingradu)
- útok začal 5. července 1943

- 6. polní

armáda byla stlačena a rozštěpena na 2 části - 1) jižní skupina v čele s velitelem 6. armády polním maršálem Friedrichem Paulusem byla nucena složit zbraně 31. ledna
- 2) severní skupina složila zbraně 2. února 1943
- Friedrich Paulus byl ještě před koncem bitvy povýšen Hitlerem na polního maršála - Hitler se domníval, že Paulus
spáchá sebevraždu, protože se ani jediný polní maršál nenechal dosud zajmout, Paulus se ale nechal zajmout s celým
svým velitelským sborem

- Hitler

měl v úmyslu osvobodit 6. polní armádu a na tento úkol jmenoval Erika von Mansteina - ten měl ale 3
problémy - 1) Hitler neustále zasahoval do plánů - 2) malé rezervy Němců oproti velké převaze Rudé armády
- 3) jeho pozornost byla neustále odvracována na Kavkaz
- osvobozovací operace - začátek 12. prosinec 1942
- skončila neúspěchem
- Stalingrad byl celý obklíčen, a jelikož Hitler zakázal kapitulaci, byla 6. polní armáda likvidována

od 13. září

- se bojovalo již ve městě
- Hitler již prohlašoval dobytí Stalingradu, ale pravda byla jiná - Stalingrad se neustále bránil
- sovětské velení shromáždilo okolo Stalingradu 7 armád, aniž by vzbudilo velký rozruch v Hitlerově hlavním stanu, a připravovalo ofenzívu
- Rudá armáda podnikla útoky v severní a jižní části fronty, aby zamezila přesunu německých vojsk na jižní část fronty a odlehčila tak Stalingradu
- ofenzíva Rudé armády - 19. listopad 1942
- Němce tato ofenzíva zcela překvapila - a 6. polní armáda začala být ničena
- Hitler chtěl, ale z prestižních důvodů stále držet 6. polní armádu ve Stalingradu - její zásobování měla zajišťovat
Luftwaffe, ale do Stalingradu se dostávalo velmi málo zásob

Stalingrad

- útok začal 16. července 1942 s předsunutými jednotkami na řece Čir
- úporná obrana donutila něm. velení stáhnout část jednotek z jihu a poslat je na pomoc ke Stalingradu
- 23. srpna 1942 - něm. vojska pronikla severně ke Stalingradu a koncem srpna i jižně
- od tohoto dne stalingradské obraně velel generálplukovník Jeremenko
- Stalingrad byl bombardován a 25 srpna 1942 zde byl vyhlášen stav obležení - občané Stalingradu, ale neutekli a stále
se snažili pomoci Rudé armádě

Hitler

- začal plánovat novou letní ofenzívu - měla se soustředit hlavně na jih a na zmocnění se kavkazské nafty
- SSSR ofenzívu očekávalo, ale čekalo ji na střední části
- předehrou k letní ofenzívě byly boje na Krymu a jeho znovuobsazení Německem
- letní ofenzíva - začala 28. června 1942
- 2 hlavní útočné linie - 1) z Charkova ke Stalingradu
- 2) z Krymu na Kavkaz - rychlý postup skupiny armád Jih - již v červenci Hitler nařídil
zahájit útok na Kavkaz
- v srpnu bylo obsazeno první naftové naleziště
- mezitím se na 2. hlavním směru rozvíjela asi nejdůležitější bitva II. světové války
- Hitler se domníval, že sovětská vojska jsou v ohbí Donu již rozdrcena, a proto určil na útok na Stalingrad
pouze německou polní 6. armádu (300 000 mužů, v čele generálplukovník Friedrich Paulus)

- pozemní spojení

s Leningradem bylo obnoveno až při ústupu Němců 18. ledna 1943
- září 1941 padl Kyjev a do listopadu byl ovládnut celý Krym
- po zakopání u Leningradu se německé snažení začalo soustředit na Moskvu - 30. září 1941 začal útok pod krycím
označením "Tajfun"
- za Němce bojovala skupina armád Mitte v čele s Fedorem von Bockem a Moskvu bránil generál Timošenko a
později i generál Žukov
- Moskva byla evakuována a útoky Němců byly odraženy
- Němci se snažili, po neúspěšném pokusu o obklíčení, o čelní průlom, ale jejich snažení opět ztroskotalo
na výborné obraně
- Němci se nevzdali, ale další ofenzívy proti Moskvě již nepodnikli
- 5. prosince SSSR zahájilo protiofenzívu a oslabenému vojsku Německa hrozila velká katastrofa
- 8. prosince 1941 - Hitler vydal rozkaz, aby všechny německé síly na celé sovětsko-německé frontě přešly do obrany
- Hitler krizi řešil tím, že odvolal vrchního velitele pozemní armády Brauschitsche a sám poté převzal tuto funkci
- leden 1942 - všeobecná ofenzíva SSSR na celé frontě

- Leningrad

by zajistil spojení s Finskem a dalo by se z něj vyřadit Baltské loďstvo SSSR
- Wilhelm Ritter von Leeb na straně Německa zde bojoval proti F. I. Kuzněcovovi na straně SSSR
- Němci byli dobře vyzbrojení, ale Rusové oproti tomu měli velký počet vojáků (do lidoobrany Leningradu se
přihlásilo 160 000 občanů Leningradu)
- boj začal na přelomu června a července 1941
- von Leebovi přišli na pomoc ze severu Finové a z jihu tankový sbor --- Leningrad byl obklíčen
- Leningrad odolával, a protože Němci potřebovali vojáky na útok na Moskvu, tak se zakopali a chtěli město
dobýt obléháním
- Leningrad byl zásobován přes zamrzlé Ladožské jezero, ale i přesto v něm zemřelo 800 000 lidí hladem a
200 000 vojáků v bojích

- fronta byla

velmi široká a měla 3 základní linie - 1) sever - směr na Leningrad
- 2) střed - směr na Moskvu
- 3) jih - vojska směřovala na kavkazská naftová pole
- 23. června 1941 - vyhlásilo SSSR válku Slovensko a o několik dní později i Finsko a Maďarsko
- v celé Evropě vznikaly legie na boj proti SSSR (proti bolševismu) - Dánsko, Norsko, Španělsko, Francie, Belgie a
Chorvatsko
- první dny války - bleskový postup Německa
- cílem bylo obsadit přístav Murmansk - jako jediný nezamrzá a velmi důležitým strategickým bodem
pro zásobování
- Němcům se tento přístav, ale nepodařilo získat
- dalším klíčovým bodem pro operaci Barbarossa bylo město Leningrad - toto město by se stalo východiskem pro další
útoky

II. světová válka - Východní fronta

Pro Hitlera bylo SSSR jakýmsi "symbolem" a věřil, že pokud porazí SSSR, porazí již všechny státy světa. Plánovaný útok na SSSR měl krycí název Barbarossa (podle Fridricha I. Barbarossi).
- prosinec 1940 - Hitler podepsal směrnice o útoku na SSSR
- Hitler chtěl porazit SSSR bleskovou válkou (blietzkrieg)
- operace Barbarossa začala 22. června 1941 --- Stalin měl informace o tom, že Německo připravuje útok na SSSR,
ale neučinil proti tomu žádná opatření, jelikož se domníval, že Hitler dodrží Pakt o neútočení (uzavřen
23.srpna 1939)

Zlý sen tak končí

a civilové sledují miliony mužů, z nichž jsou mnozí velmi zmrzačeni jak se navracejí domů. Dekorace válečné propagandy je zbourána, památky se zbavují válečných plakátů a nastává počátek nové epochy. Rýsuje se nová éra a s ní vítězí touha žít a zapomenout. Po 4 letech světového válečného požáru , který zjizvil tvář země žádá samo Německo světové příměří a nakonec přistupuje na podmínky Nejvyšší spojenecké rady. Dohoda tak zvítězila s jasnou technickou převahou v celkovém ekonomickém potenciálu a schopností formulovat obecně přijatelné válečné cíle.
Došlo nejen k zániku některých velmocí, jako ruské, habsburské, německé a turecké, ale z bývalého ruského impéria se vyčlenily státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, Rakousko-Uhersko se rozčlenilo na 5 nových států - Rakousko, Československo, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Polsko bylo obnoveno na územích, kde bylo dříve součástí Německa a Francie zase získala nazpět svoje území Alsaska-Lotrinska.

V Evropě zatím docházejí

zdroje potravin, na polní práce jsou nasazeni buď dobrovolníci z řad skautů nebo jsou dováženy ze zahraničí. Tak je všechno podřízeno potřebám zásobování, dokonce i zahrady ve Versailles se časem proměnily v záhony se zeleninou. A zatímco německá kinematografie je stále zaměřena jedním směrem, v Americe ukazuje Charlie Chaplin pravý opak oficiální propagandy a představuje postavičku vojáka snícího o své Broadwayi. Jsou zde promítány nesčetné filmy o obětech války, které Evropa přináší ve jménu svobody.
Revoluce v Rusku, (kterou organizoval Lenin s plánem svrhnout prozatimní vládu) a Brestlitevský mír r.1918 (Rusko definitivně vystupuje z války) sice pro ústřední mocnosti znamenaly ulehčení na východní frontě, nemohly však zabránit jejich vojenské porážce.

V průběhu války

byla strategická iniciativa nejprve na straně Trojspolku. Na východní a jihovýchodní frontě se zpočátku bojové akce dařily, západní fronta ustrnula v poziční válce přinášející velké ztráty. Průmyslová síla celé Evropy tvořila v této době 3/4 celkového obchodu a výrobky se vyvážely do celého světa. Na výrobě zbraní a v průmyslu se samozřejmě velkou měrou podílí ženy v továrnách, které se stávají přímo jejich doménou a kde ve velkém sjíždí z jezdících pásů plátěná letadla. A zatímco vše je mobilizováno ve prospěch fronty, zázemí je uklidňováno tím, že na frontě je klid. Propagandistické velení pracuje ze všech sil na nové strategii. Na plátnech všech kin jsou promítány filmy o prostých vojácích, kteří jsou považováni přímo za idol nové doby.
Mezitím americká armáda zkouší výrobu tanků, instaluje na pobřeží děla a připravuje se na eventualitu války. Neomezená ponorková válka Německé říše, která měla v roce 1917 prolomit a zlikvidovat britskou námořní blokádu, se stala důvodem vstupu USA do války, protože nepřímo ohrožovala americký národní obchod s Evropou. V této době byly britské ztráty už velké, ale ukončení amerického izolacionismu je částečně vyvážilo. Poměr sil na západní frontě se tak jednoznačně změnil ve prospěch Dohody.

strany

Obě strany si uvědomovaly, jak důležité je získat vzdušnou převahu, a vytvořily první čistě bojové letecké jednotky. Původně to byly letky, někdy dokonce jen dva letouny narychlo připojené k průzkumným perutím. Intenzita leteckých bojů se však stupňovala a proto byly zakládány speciální bojové jednotky tvořené pouze stíhacími letadly.
Pokud se týká Spojenců, Královské letecké sbory (Royal Flying Corps - RFC) procházely obdobím dramatického rozvoje. Tato skutečnost měla být později k užitku, nyní to však znamenalo, že většina britských pilotů nebyla dostatečně vyškolena, měla málo zkušeností a létala na podřadných strojích. Byl to začarovaný kruh: ztráty vzrůstaly a do bojových akcí nastupovalo stále více nedostatečně vycvičených pilotů. Nedostatek zkušených velitelů, kteří by na nováčky dohlíželi, byl stále hrozivější a kromě toho se britský generální štáb na rozdíl od francouzského a německého nedomníval, že je vhodné vyčlenit lepší piloty do elitních jednotek.

1915

V polovině roku 1915 vyvinuli Němci synchronizační mechanismus, který pilotovi umožňoval pouze zaměřit svůj letoun na nepřítele a stisknout spoušť. Kulomet pálil pouze tehdy, pokud listy vrtule nestály střelám v cestě. S letouny Fokker Eindecker vybavenými touto zbraní získali Němci vzdušnou převahu: zrodila se první letecká esa, například Boelcke a Immelmann. Němci také udávali celkový tón vzdušné války. Obvykle měli k dispozici méně letadel než Spojenci a pouze se bránili. Později se ukázalo, že tento defenzívní postoj byl ze strategického hlediska chybou a že Němci využívali letecké síly nesprávně; z taktického hlediska však získávali významné výhody.

letectví

Jednou ze sfér celoevropské mobilizace byl i vývoj letectví. Na začátku 1. světové války bylo vojenské letectvo novinkou a nikdo přesně nevěděl, k čemu by se dalo použít. Západní fronta byla zablokována a generálové se postupně začali spoléhat na průzkumná letadla, přinášející zprávy o tom, co se děje "na druhé straně". Velmi brzy všichni pochopili, že je sice nezbytné, aby
vlastní letadla získávala informace o dění za nepřátelskou frontou, ale že je stejně nezbytné zabránit nepříteli, aby se pokoušel o totéž. Logickým důsledkem této úvahy se proto stalo vyzbrojování letadel. Boj ve vzduchu začal.
Po několika chybných pokusech bylo zřejmé, že nejúčinnější leteckou zbraní je kulomet, nejlépe připevněný tak, aby střílel vpřed.

Příčiny a průběh 1 sv

Příčiny vypuknutí první světové války byly v množství protichůdných zájmů a v
napětí mezi evropskými mocnostmi. Tento stav byl způsoben hospodářskou rivalitou
vedoucích průmyslových národů, bojem o suroviny a kapitálové trhy v rozvinutých
zemích, snahou o získání kolonií a vzrůstajícím nacionalismem. Ten byl samozřejmě nejvíce patrný v Německu. Německo, jakožto hegemon očekávalo od války možnost uspořádat střední, jihovýchodní a částečně i východní Evropu dle svých představ. Doufali, že po válce, která bude „Blitzkrieg“ - neboli blesková budou mocensky určovat řešení státoprávních a národnostních problémů.
Avšak bezprostřední podnět k zahájení válečného konfliktu dala vyhrocená situace na Balkáně. Ta je také považována za „sud střelného prachu“, který vyhodil do povětří evropský mír. A byl to právě atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d`Este, který spáchal student, příslušník organizace Mladá Bosna, organizace Černá ruka. K Rak.-Uh. se ve snaze splatit dluh Srbsku přidalo Německo a přislíbilo mu vojenskou podporu. Toto napětí mezi největšími evropskými mocnostmi vedlo ale k uzavírání dalších defensivních aliancí.
K Něm. a Rak.-Uh. se ještě přidala Itálie, tyto státy vytvořily Trojspolek. Itálie se však později postavila do opozice proti svým partnerům a přidaly se „ústřední mocnosti“ Osmanská říše a Bulharsko. Protivníci se seskupili v Trojdohodě - tvořena Velkou Británií, Francií a Ruskem, později se přidaly také Srbsko, Belgie, Japonsko, Itálie, Rumunsko, Portugalsko, USA, Řecko, Čína.
Německá říše vstoupila do soutěže o rozdělení světa až tehdy, když evropské velmoci Velká Británie a Francie měly svoje díly už zabezpečené. S ohledem na svou hospodářskou moc se Německo cítilo odstrčeno a naléhalo na změnu. Protiklady zájmů se od r.1900 projevovaly řadou krizí a omezených válek, jako byly námořní rivalita mezi Velkou Británií a Německou říší od r. 1898, marocké krize v roce 1905 až 1906 a 1911 mezi Německou říší a Francií, krize při anexi Bosny v r. 1908/09, během niž došlo ke konfliktu mezi expandujícím Rakousko-Uherskem a Ruskem, balkánské války v r.1912 a 1913, které demonstrovaly vzrůstající národní uvědomění a snahu po nezávislosti. Stale více se také prosazoval
názor, že existující napětí se dá odstranit pouze válkou.Tento názor vedl k silnějšímu zbrojení, a tím k připravenosti na válku.

1 svetova

Válkou v letech 1914-1918 se poprvé rozšířilo bojiště z evropského prostoru na celý svět. Proti sobě stála mocenská seskupeni Trojspolek a Trojdohoda. První světová válka dosáhla dosud nepoznaných rozměrů, demonstrovala hrůzy moderní techniky zapojené do strategie ničení. Nasazení nových zbraní - tanků, letadel, stejně jako chemických bojových látek (otravného plynu), - si vyžádalo životy milionů lidí. Válka se dotkla ve zvýšené míře i civilního obyvatelstva nedostatkem potravin, prací žen ve zbrojařském průmyslu, bombardováním měst; přinesla závažné politické změny. Během války se rozpadla politicko-společenská struktura staré Evropy. Monarchie Německé říše, Rakousko-Uhersko a Rusko se rozpadly stejně tak jako Osmanská říše. Říjnová revoluce v Rusku poprvé prosadila socialistické představy do praxe. Německo a nástupnické státy habsburské monarchie začaly přecházet k demokratickým republikánským státním formám. Vstup USA do války přesunul těžiště světové politiky. Evropa ztratila své hegemonní postavení. USA se staly rozhodující
hospodářskou a finanční velmoci.

Sqela knizka

Robert Leckie, přední americký autor mnoha publikací z oblasti historie a literatury faktu, nazval své dílo o 2. světové válce "ságou", čímž plně vystihl neobvyklý způsob záznamu nejdrastičtějšího dramatu lidstva. V díle nejde jen o úctyhodné množství faktů, které nám v autorově zpracování otvírají mnohdy netradiční pohled na 2. světovou válku, její příčiny a průběh, ale kniha má i další rozměr - v duchu ságy nahlíží do osudů konkrétních lidí - od významných vojevůdců a státníků až po obyčejné pěšáky, námořníky a letce. Leckie dokázal skloubit tok historie se zážitky zachycenými v denících či vzpomínkách účastníků války všech bojujících stran. Podařilo se mu výstižně zachytit dobu, kdy "statečnost bez spravedlnosti jako nástroj zlých" chtěla porobit celý svět.

par zakladnich bodu

18. dubna 1943
Američané sestřelili letadlo s velitelem japonských námořních sil admirálem Isoroku Jamamotem. Ten se po porážce u Guadalcanalu rozhodl provést inspekci japonských námořních sil v jižním Pacifiku. Američané se však o jeho cestě dozvěděli a jeho letoun sestřelili.
0. července 1943
Spojenecká vojska se vůbec poprvé od kapitulace Francie vylodila v Evropě. Spojenci zahájili operaci Husky, vylodění na Sicílii. Jednotky, které se účastnily bojů v Africe, byly přepraveny na Sicílii. Spojenci tak vyřadili základnu, ze které mocnosti Osy ohrožovaly Středomoří.
10. července 1940
- Začíná letecká bitva o Británii. Jejím cílem mělo být ovládnutí britského vzdušného prostoru a Lamanšského průlivu nacistickou luftwaffe, tak aby byla umožněna invaze německých vojsk. Británie byla zpočátku decimována nálety německých bombardérů. Vykonnost vritských stíhaček, rychle vycvičení domácí i zahraniční letci, radarové stanice a dobrá strategie nakonec října zajistili spojencům vítězství.