Kniha-3. krátká vítězná válka

„Já ještě před odchodem zaskočím na statistické a popoženu ty korelace aktivit UOP,“ řekl Saint-Just. „Vypadá to, že jste tam na něco přišla, a rozhodně neuškodí se o tom přesvědčit.“
„Dobře.“ Palmerová-Levyová se protáhla, zívla a potom se kysele ušklíbla. „Myslím, že už je trochu pozdě i na mne,“ přiznala.
„Tak jděte domů a trochu se prospěte,“ poradil jí Saint-Just.
„To taky udělám.“ Palmerová-Levyová se obrátila a poky¬nem ruky naznačila svému pobočníkovi, aby ji následoval. Oba vyšli ze zasedací místnosti a cestou k výtahům se k nim připojil i její bezpečnostní oddíl.

Výtah vyložil náčelnici Bezpečnosti a její tělesné strážce v ga¬ráži vznášedel ve čtyřstém poschodí věžáku. Kolem její li¬muzíny se hemžila parta techniků, kteří dokončovali rutinní kontrolu, aby vyloučili nepříjemná překvapení, a Palmerová-Levyová trpělivě čekala, až budou se svým úkolem hotovi. Vzpomínky na Waltera Frankela byly příliš živé, než aby se pohoršovala nad tím, jak dlouho prohlídka trvá.
„Všechno v pořádku, madam,“ ohlásil posléze vrchní tech¬nik a načmáral své jméno na podpisovou plošku záznamníku. „Můžete letět.“
„Děkuji,“ opáčila a zamířila dovnitř.
Vznášedlo vyhlíželo jako luxusní civilní limuzína a vnitřním vybavením se jí vyrovnalo, avšak bylo rychlé, mohutně pancé¬řované, opatřené podobnou výkonnou soustavou senzorů jako stroje předsunutého průzkumu námořní pěchoty a pilot byl vy¬znamenaný bojový veterán. Palmerová-Levyová se na něho usmála, když se usazovala na svém sedadle, a on uctivé kývl hlavou, počkal, až se dvířka zavřou, a nahodil turbíny a antigrav. Limuzína se bez jediného zhoupnutí zdvihla a podél rampy klouzala k vnějšímu výletovému otvoru.

„Cíl na dohled!“ zapraskal v komunikátoru šepot pozorovatelky a Usherův tým zaujal pozici nejvyšší pohotovosti. Pozorovatelka pohnula značkovačem, aby se v pasivním hledáčku objevila příď limuzíny vysouvající se z výletového otvoru, a na střeše potichu houstlo napětí.
„Značím - teď!“ oznámila úsečně a stiskla tlačítko.

Zaječel poplašný signál a pilot Palmerové-Levyové se v se¬dadle otočil. Jedním okem postřehl sinavé světélko na panelu elektronických prostředků a zbledl. „Zaměřil nás laser!“ vyštěkl.

Exploze výmetné pyropatrony vymrštila střelu Viper z výmet¬nice a ozářil střechu věžáku jako blesk. V příštím okamžiku naskočil maličký gravitor střely, urychlil ji na více než dva tisíce g a současné s tím její senzory zachytily svit laserového paprsku odraženého od vznášedla vpředu dole. Špice střely poklesla.

Pilot strhl v zuřivém pokusu o únikový manévr řízení, ale střela se už zaměřila i opticky a vznášedlo mělo příliš malou rychlost, než aby dokázalo zásahu uhnout. Pilot dělal, co mohl, ale bylo příliš pozdě i na ty nejrychlejší reakce.
Constance Pamerová-Levyová měla jediný prchavý oka¬mžik, aby si uvědomila, co se děje, a potom gravitorový klín Viperu zasáhl cíl.
Vznášedlo se rozlétlo v oblak kompozitových třísek a úlom¬ků. Nádrže s vodíkem explodovaly v oslnivě modrou ohnivou kouli a náčelnice Vnitřní bezpečnosti a její tělesná stráž se snesli na Nouveau Paris jako příšerný déšť.