Třicetiletá válka

Příčiny: Příčiny se vytvořily již v 16. století, kdy dochází ke vzniku německé reformace. Římská církev se rozštěpila na katolíky (Habsburkové – Španělsko, Rakousko) a protestanty. Tridentský koncil katolické církve se konal v letech 1545 – 63, byl vyvolaný zejména potřebou řešit krizi v katolické církvi. Snažil se prosadit: Čí území, toho víra. Toto rozhodnutí přineslo problémy Čechám – ty byly protestantské.

Polsko :

- Varšavské povstání - Rudá armáda zahnala Němce až k Varšavě, ale její ofenzíva se zastavila na Visle
- 1. srpna 1944 - začátek povstání
- vypuklo bez konzultace s Rudou armádou
- v čele Tadeuss Bór-Komorowski - stál v čele zemské armády, která byla napojena na emigrační vládu
v Londýně
- Polský výbor národního osvobození - vytvořil se po příchodu Rudé armády a byl prostalinský
- Stalin - nechtěl, aby Rudá armáda postupovala dál, protože se dostal do roztržky s Churchillem - ten chtěl
Varšavě letecky pomoci, ale Stalin to odmítl
- 2. září 1944 - povstání bylo krvavě potlačeno a Varšava byla na Hitlerův rozkaz systematicky zničena
- leden 1945 - Varšava byla osvobozena Rudou armádou

- Rudá armáda osvobozovala další území, např. území ČSR (viz. Pražské Květnové povstání) a poté přešla k útoku
na Belín

Kurská operace (Citadela)

- Němci již od března připravovali útok na Kurský výběžek
- Němci chtěli výběžek obklíčit a poté ho rozdrtit (chtěli udělat to, co se jim stalo u Stalingradu)
- útok začal 5. července 1943
- Němci postupovali rychle a po několika dnech měli na dohled hlavní město sovětské obrany Obojan, ale v tom byl jejich postup zastaven a Němci se začali stahovat
- 12. července 1943 - SSSR zahájilo protiútok a začala největší tanková bitva v dějinách lidstva - bitva u Prochorovky - bitva u Prochorovky - trvala až do 15. července 1943
- na 1 km se utkalo 1000 tanků
- Němci byli poraženi a začali ustupovat dále na západ - ustoupili až do Polska

1942

- osvobozovací operace - začátek 12. prosinec 1942
- skončila neúspěchem
- Stalingrad byl celý obklíčen, a jelikož Hitler zakázal kapitulaci, byla 6. polní armáda likvidována
- 6. polní armáda byla stlačena a rozštěpena na 2 části - 1) jižní skupina v čele s velitelem 6. armády polním maršálem
Friedrichem Paulusem byla nucena složit zbraně 31. ledna
- 2) severní skupina složila zbraně 2. února 1943
- Friedrich Paulus byl ještě před koncem bitvy povýšen Hitlerem na polního maršála - Hitler se domníval, že Paulus
spáchá sebevraždu, protože se ani jediný polní maršál nenechal dosud zajmout, Paulus se ale nechal zajmout s celým
svým velitelským sborem

- po vítězství u Stalingradu přešla celá Rudá armáda k všeobecné ofenzívě od Kavkazu až po Leningrad
- Němci přeskupili své síly a 19. února 1943 zahájili protiofenzívu, ta byla ale v březnu zastavena
- úspěch ofenzívy Rudé armády na severu - 18. ledna 1943 bylo obnoveno pozemní spojení s Leningradem
- na jihu byla ofenzíva Rudé armády odložena kvůli špatnému počasí až na léto

13. září

- od 13. září se bojovalo již ve městě
- Hitler již prohlašoval dobytí Stalingradu, ale pravda byla jiná - Stalingrad se neustále bránil
- sovětské velení shromáždilo okolo Stalingradu 7 armád, aniž by vzbudilo velký rozruch v Hitlerově hlavním stanu, a připravovalo ofenzívu
- Rudá armáda podnikla útoky v severní a jižní části fronty, aby zamezila přesunu německých vojsk na jižní část fronty a odlehčila tak Stalingradu
- ofenzíva Rudé armády - 19. listopad 1942
- Němce tato ofenzíva zcela překvapila - a 6. polní armáda začala být ničena
- Hitler chtěl, ale z prestižních důvodů stále držet 6. polní armádu ve Stalingradu - její zásobování měla zajišťovat
Luftwaffe, ale do Stalingradu se dostávalo velmi málo zásob
- Hitler měl v úmyslu osvobodit 6. polní armádu a na tento úkol jmenoval Erika von Mansteina - ten měl ale 3
problémy - 1) Hitler neustále zasahoval do plánů - 2) malé rezervy Němců oproti velké převaze Rudé armády
- 3) jeho pozornost byla neustále odvracována na Kavkaz

- letní ofenzíva

- začala 28. června 1942
- 2 hlavní útočné linie - 1) z Charkova ke Stalingradu
- 2) z Krymu na Kavkaz - rychlý postup skupiny armád Jih - již v červenci Hitler nařídil
zahájit útok na Kavkaz
- v srpnu bylo obsazeno první naftové naleziště
- mezitím se na 2. hlavním směru rozvíjela asi nejdůležitější bitva II. světové války
- Hitler se domníval, že sovětská vojska jsou v ohbí Donu již rozdrcena, a proto určil na útok na Stalingrad
pouze německou polní 6. armádu (300 000 mužů, v čele generálplukovník Friedrich Paulus)

Stalingrad
- útok začal 16. července 1942 s předsunutými jednotkami na řece Čir
- úporná obrana donutila něm. velení stáhnout část jednotek z jihu a poslat je na pomoc ke Stalingradu
- 23. srpna 1942 - něm. vojska pronikla severně ke Stalingradu a koncem srpna i jižně
- od tohoto dne stalingradské obraně velel generálplukovník Jeremenko
- Stalingrad byl bombardován a 25 srpna 1942 zde byl vyhlášen stav obležení - občané Stalingradu, ale neutekli a stále
se snažili pomoci Rudé armádě

Moskva

- byla evakuována a útoky Němců byly odraženy
- Němci se snažili, po neúspěšném pokusu o obklíčení, o čelní průlom, ale jejich snažení opět ztroskotalo
na výborné obraně
- Němci se nevzdali, ale další ofenzívy proti Moskvě již nepodnikli
- 5. prosince SSSR zahájilo protiofenzívu a oslabenému vojsku Německa hrozila velká katastrofa
- 8. prosince 1941 - Hitler vydal rozkaz, aby všechny německé síly na celé sovětsko-německé frontě přešly do obrany
- Hitler krizi řešil tím, že odvolal vrchního velitele pozemní armády Brauschitsche a sám poté převzal tuto funkci
- leden 1942 - všeobecná ofenzíva SSSR na celé frontě
- Hitler začal plánovat novou letní ofenzívu - měla se soustředit hlavně na jih a na zmocnění se kavkazské nafty
- SSSR ofenzívu očekávalo, ale čekalo ji na střední části
- předehrou k letní ofenzívě byly boje na Krymu a jeho znovuobsazení Německem

Leningrad

- Leningrad byl zásobován přes zamrzlé Ladožské jezero, ale i přesto v něm zemřelo 800 000 lidí hladem a
200 000 vojáků v bojích
- pozemní spojení s Leningradem bylo obnoveno až při ústupu Němců 18. ledna 1943
- září 1941 padl Kyjev a do listopadu byl ovládnut celý Krym
- po zakopání u Leningradu se německé snažení začalo soustředit na Moskvu - 30. září 1941 začal útok pod krycím
označením "Tajfun"
- za Němce bojovala skupina armád Mitte v čele s Fedorem von Bockem a Moskvu bránil generál Timošenko a
později i generál Žukov

II. světová válka - Východní fronta

- dalším klíčovým bodem pro operaci Barbarossa bylo město Leningrad - toto město by se stalo východiskem pro další
útoky
- Leningrad by zajistil spojení s Finskem a dalo by se z něj vyřadit Baltské loďstvo SSSR
- Wilhelm Ritter von Leeb na straně Německa zde bojoval proti F. I. Kuzněcovovi na straně SSSR
- Němci byli dobře vyzbrojení, ale Rusové oproti tomu měli velký počet vojáků (do lidoobrany Leningradu se
přihlásilo 160 000 občanů Leningradu)
- boj začal na přelomu června a července 1941
- von Leebovi přišli na pomoc ze severu Finové a z jihu tankový sbor --- Leningrad byl obklíčen
- Leningrad odolával, a protože Němci potřebovali vojáky na útok na Moskvu, tak se zakopali a chtěli město
dobýt obléháním

- fronta

byla velmi široká a měla 3 základní linie - 1) sever - směr na Leningrad
- 2) střed - směr na Moskvu
- 3) jih - vojska směřovala na kavkazská naftová pole
- 23. června 1941 - vyhlásilo SSSR válku Slovensko a o několik dní později i Finsko a Maďarsko
- v celé Evropě vznikaly legie na boj proti SSSR (proti bolševismu) - Dánsko, Norsko, Španělsko, Francie, Belgie a
Chorvatsko
- první dny války - bleskový postup Německa
- cílem bylo obsadit přístav Murmansk - jako jediný nezamrzá a velmi důležitým strategickým bodem
pro zásobování
- Němcům se tento přístav, ale nepodařilo získat

Pro Hitlera

bylo SSSR jakýmsi "symbolem" a věřil, že pokud porazí SSSR, porazí již všechny státy světa. Plánovaný útok na SSSR měl krycí název Barbarossa (podle Fridricha I. Barbarossi).
- prosinec 1940 - Hitler podepsal směrnice o útoku na SSSR
- Hitler chtěl porazit SSSR bleskovou válkou (blietzkrieg)
- operace Barbarossa začala 22. června 1941 --- Stalin měl informace o tom, že Německo připravuje útok na SSSR,
ale neučinil proti tomu žádná opatření, jelikož se domníval, že Hitler dodrží Pakt o neútočení (uzavřen
23.srpna 1939)

- obrazy vlastenecké války

(do pol.50.let hrdinství Rusů, rozsáhlá díla, od pol.50.let obyčejní
hrdinové, řešení morálních problémů), téma poválečné obnovy, téma souč.života
Konstantin Simonov - román Dny a noci (1944) - bitva u Stalingradu
- romány Živí a mrtví, Poslední léto
Alexander Fadějev - román Mladá garda (1944) - hrdinství mladých lidí
Ilja Erenburg - trilogie Břicho Paříže (1941), Bouře, Devátá vlna (1952)
Vasil Bykav
- novela Sotnikov
- partyzán Sotnikov a jeho kamarád jsou zatčeni při obstarávání potravin, hrozí jim smrt,
Sotnikov zradí ostatní a tím se z hrdiny stane zrádce, úvaha o zradě a hrdinství

Erich Maria Remarque

- román Čas žít, čas umírat (1954)
- Ernest Graeber je německý voják z vých.fronty, dostane se domů do Verdenu, ale nemůže
najít rodiče, seznámí se s Alžbětou a pak se vezmou, při náletu ztratí práci i dům, Ernest se
vrací na frontu, Němci zajmou ruské partyzány, Rusové prolomí frontu, Ernest partyzány
propustí, pak je zasažen jedním Rusem
- podobné s Na západní frontě klid - proti válce, hrdina je na frontě, pak doma, pak na frontě,
absurdní smrt hrdinů

Francie

Robert Merle
- romanopisec a dramatik, profesor angl. a franc.literatury
- dílo: román Víkend na Zuydcote (1949)
- Francie v létě 1940, Julien Maillat žije v maringotce s přáteli, povídají si o životě, když
kolem zuří válka, bojí se Němců, chtějí se naloďit na angl.loď, ale ta je Němci potopena,
Julien se seznámí s Jeannie, vojáci chtějí Jeannie znásilnit, ale Maillat je zabije a
přemlouvá Jeanne k odchodu kamsi, Julien ji znásilní, pak je zpátky u kamarádů, jeden
kamarád je zastřelen a on si to vyčítá, druhý den chtějí odejít, ale zemřou v noci při
náletu v domě
- děj o 2 dnech o víkendu, oblíbený r.- na malém prostoru je toho řečeno mnoho o válce
román Smrt je mým řemeslem
- život hl.hrdiny Rudolfa Langa od dětství ke smrti, v postupu času se jeho osoba mění
ve vraha v židovských táborech, viz čt.deník

Patrick Ryan

- román Jak jsem vyhrál válku.
- obsahuje to celou válku, satirický román bez lineárního děje, na začátcích kapitol jsou
zesměšňovány výroky slavných, hlavní hrdina Ernest Goodbody je pečlivák (styl Švejk), ve
výcvikovém středisku, plní doslova všechny příkazy, nadřízení ho poslali do důstojnické
školy, je poručíkem 12. čety mušketýrského pluku, osvobozují Itálii, Řecko a Egypt. V Itálii
jdou po vinných sklepech a bordelech, končí to setkáním front.

Ray Rigby

- román Pahorek z písku (1981)
- poměry v kárném táboře angl.armády v Africe, pahorek je mučidlo - pochody s plnou polní,
jednou umře vězeň a jeho spoluvězni ho pomstí, zabijí dozorce, vyšetřuje se smrt dozorce a
vězně Stevense, soud dá vrahům jen 2 roky, pak vzpoura proti zástupci velitele tábora

Stanley Bonnett

- autobiografický román Skoč, hochu, skoč (1979)
- životy posádek torpédoborců, o jejich nesnázích při zásobování Ruska, nazpátek jsou
přepadeni německými ponorkami a potopeni, námořníci musí přeskočit na 2. torpédoborec,
když je vlny hodí k sobě, jinak je to rozmačkán, hlavní hrdina Nick se bojí skočit a pomůže
mu důstojník, že skočí s ním, Nick to dokáže, ale důstojník nemá nohu

James Clavel

- román Král krysa (1962)
- zajatci v japonském táboře, ostrov Čangi, Petr Marlowe a Král (má všechno), důstojníci ho
nesnášeli, Petr se s Králem přátelí, dělá mu tlumočníka při obchodech, spolu založí krysí
farmu a maso z ní vydávají za jelení, Petr pak onemocní a Král skoro vše vydá za léky, aby
mu zůstala ruka, Král měl jediný kontakty s vesnicí, tábor měl problémy se zásobami, po
osvobození Američany se jich vězni báli, na Krále pak všichni zanevřeli a Amíci ho mají za
kolaboranta, nakonec s nimi ale odletí.

Joseph Heller (*1923)

- byl u letectva, profesor literatury
- dílo: román Hlava XXII. (1961)
- zobrazen život americké bombardovací letky na ostrově Pianosa ve Středozemním moři,
je to o osobách v táboře, minulost s černým humorem, absurdita a nechutnost, Yossarian
dělá zaměřovače, všichni jsou blázni, Yoss se bojí smrti = simuluje, velitel je nepouští
domů i když přesluhují, nechce létat s Orrem (vždy sestřelen), ale Orr zmizí, vzpoura >
může domů, když tam bude propagovat armádu, Orr je ve Švédsku
- hrdina je odlišný, přežití je důležitější než válka, hrdina je každý jednotlivec, hlava XXII
je paragraf na propuštění z armády v důsledku šílenství, když se na to odvolá = není
šílený, kritika byrokracie, ostrá satira

to se

nepovedlo a syna nezachránila, pak přeřazena do pracovního tábora
a při osvobození z ní byla troska, syna po válce už neviděla a až Nathan ji vrátil do
života, Nathan s ní chce spáchat sebevraždu, ale ona se Stingem prchá na jih, ten ji chce za ženu, ale po 1. noci mu odjede za Nathanem a zabijí se (únik před pocitem viny)
obraz toho, co nacismus napáchal na psychice lidí

William Styron (*1925)

- univerzita ve Virginii, pak novinář- dílo: román Sofiina volba (1976-9) - historický, autobiografický a psychologický, Stingo píše v Brooklynu román a eznámí
se se Sofií, ta má milence Nathana, který ji bije a je šílený, Stingo se zamiluje do Sofie
- Sofie vypráví o válce, oec byl polský nacista a ona mu pomáhala šířit antisemitické
pamflety (1.volba), trpěla, ale 1 pamflet si nechala, pak ji nacisti otce zabili, ona zatajila své 2 děti a schovala se u odbojářů (2.volba), zatkli ji i když nic nedělala > Osvětim, tam při selekci rozhoduje, které z dětí bude žít a které zabijí (3.volba), nechala si staršího syna = dcera na smrt, pracovala u R. Hesse a snažila se svést ho (4.volba), aby byl její syn poněmčen,

Irwin Shaw (1913-1984)

- román Mladí lvi (1959)
- prolínají se tam se tam životy 3 lidí, odehrává se za války, Noe Ackerman (Žid) a Michael
Whiteacre jsou Američané a Rakušan Diestel, ti se nakonec potkají, Diestel zabije Noeho a
Michael ho pomstí. Byl to zbytečný krok na konci války.
- je to proti válce, ukazuje to poměry v armádě a krutost bitev
- román Mrtvé pohřbívati - padlí vojáci se odmítají nechat pohřbít, jako varování před válkou