diktat z mnichova

Po anšlusu Rakouska 12. dubna 1938 si Hitler kladl další cíl- Československo. V noci z 29. na 30. září proběhla konference za účasti německého diktátora Hitlera, italského diktátora Mussoliniho, britského premiéra Chamberlaina a francouzského premiéra Daladiera o budoucnosti Československa.Chamberlain s Daladierem souhlasili s fašistickými požadavky a obětovali nás s cílem umírnit agresory.To se však nepodařilo. Československá vláda 30. září kapitulovala a mnichovský ditát přijala bez souhlasu parlamentu. Přijetím mnichovské dohody se rozbila krátká historie tzv. První republiky a začala ještě kratší éra pomnichovské druhé republiky až 15. března 1939 nacistická armáda obsadila Československo.

cirkev ve valce

Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler předstoupil 1. 9. 1939 před shromážděný říšský sněm a učinil tam prohlášení s těžkými následky: Rozhodl jsem se s Polskem hovořit stejnou řečí, kterou Polsko užívá proti nám již několik měsíců..., rozhodl jsem se, že osud německého národa opět vložím do rukou jeho vojáků... Od 5,45 hodin je střelba opětována...! 2. světová válka začala.
Okamžitě se rozběhla církevní válečná propaganda. Ještě v první den války připravil polní biskup Franz Justus Rarkowski výzvu německým vojákům: Ve vážné hodině, v níž náš německý národ obstál ve zkoušce ohněm v obraně a k boji nastoupilo naše přirozené a bohulibé právo na život, obracím se... na vás, vojáci, kteří v tomto boji stojíte na nejpřednější frontě a máte velké a čestné úkoly obhájit mečem život a bezpečnost německého národa... Každý z vás ví, oč v těchto dnech útoku německému lidu jde a každý uvidí v tomto nasazení před sebou světlý vzor opravdového bojovníka našeho vůdce a nejvyššího velitele branné moci, prvního a nejudatnějšího vojáka Velkoněmecké říše, který se nyní nachází na válečné frontě u vás.

polske letectvo

V různém stupni rozpracovanosti a v opravnách se nacházelo cca 280 letounů, které mohly být použity pro doplňování ztrát: 35 stíhacích PZL P-7, 40 stíhacích PZL P-11, 60 lehkých bombardovacích PZL P-23B „Karaš“, 45 bombardovacích PZL P-37 „Loš“, 30 pozorovacích a spojovacích RWD-14 a 70 pozorovacích a spojovacích Lublin R-XIII. Podle dostupných údajů však polské bojové letectvo obdrželo během celé kampaně jako doplněk pouze asi 70 strojů, a sice 3 x P-7, 5 x P-11, 32 x P-23, 9 x P-37, 21 x RWD-14 a R-XIII.

1918

V roce 1918 končila doma i v zákopech světová válka - za krutého nedostatku základních životních potřeb. Nastupovala však hrůzostrašná epidemie španělské chřipky, která si vyžádala více mrtvých než byl počet padlých na frontách - ten se odhaduje na 10 milionů, počet obětí chřipkové pandemie na 20-40 milionů. Válka a její důsledky zasahují do vývoje obyvatelstva vskutku drastickým způsobem. Od roku 1785 až do 90. let 20. století byla 1. světová válka jediným víceletým obdobím, v němž v českých zemích docházelo k přirozenému úbytku obyvatelstva. Civilní statistika však není schopna – a většinou ani oprávněna - válečné ztráty registrovat. Nicméně demografové dokáží například odhadnout ztráty na nenarozených dětech v důsledku válečných událostí, ztráty na uzavřených manželstvích apod. Podle výpočtů demografa Vladimíra Srba činil u nás počet padlých během války 1914 – 1918, neregistrovaných v civilních matrikách, zhruba 300 000 osob. Mnohem vyšší však byly reprodukční ztráty: v důsledku války klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Zejména poklesem plodnosti válka způsobila rozkolísání do té doby pravidelné věkové struktury obyvatelstva, v níž vznikl několikaletý hluboký zářez, patrný ještě na počátku 21. století.

posttraumatický šok

Celá desetiletí vědci a lékaři vědí o posttraumatickém šoku z bojiště. Ti, kteří ho prožívají, trpí nespavostí, úzkostí, depresemi, neschopností komunikovat s okolím, citovým ochladnutím a mnoha dalšími příznaky. Zjistilo se, že lidé takto postižení mohou skončit s dramaticky zmenšeným hippocampem. Je to obloučkový závit ve spodní části mozku, který je součástí limbického systému. Tedy systému, který má vztah k instinktům sloužícím k zachování jedince i rodu, k citové a náladové složce osobnosti a také k paměti.

bile peklo

Voják wehrmachtu Clemens Forells je během II. světová války zavlečen na Sibiř do jednoho z nechvalně proslulých sovětských lágrů. Spolu s dalšími tisícovkami vězňů zakouší ten nejkrutější osud zapomenutých duší, a to až do roku 1949, kdy se mu podaří uprchnout. Na cestě ke své rodině a vlasti ho čeká zdrcujících 14 208 km. Stačí jediná chyba a poputuje zpátky. Velkolepá asijská příroda je mu chvíli úkrytem, chvíli nepřítelem. Vyhladovělý, nemocný a na pokraji sil se krok po kroku přibližuje domovu. Nechce se ani věřit, že film byl natočen na základě skutečného osudu člověka, který překonal sám sebe a po třech letech putování mohl obejmout svou milovanou rodinu. Tento strhující filmový zážitek ve vás zůstane nadlouho.

pripominka

Milada Epsteinová-Chytilová příslušnice britské armády, sloužící jako ošetřovatelka, která padla v roce 1943 v Suezu v Egyptě.

major Josef Pípa
Lukov č.p. 152
bojoval po celou dobu války v československé zahraniční armádě v Anglii jako pilot stihač.

major Albert Vacek
Lukov č.p. 31
bojoval jako letec v československé zahraniční armádě v Anglii, kde v době svého působení setkal s lukovským rodákem Josefem Pípou, sloužícím také v Anglickém letectvu. Za jeho účast v zahraničním odboji byl jeho otec Josef Vacek a starší bratr Josef Vacek ml. vězněn v koncentračním táboře.

Libeňský sbor

Libeňský sbor nyní pracoval na velikém území na východ i sever od Prahy a stal se jedním z největších pražských sborů. Měl veliké úkoly, vždyť k němu tehdy patřilo na 4000 členů. Bohoslužby se konaly na četných místech i mimo Prahu. Od roku 1937 také v Kobylisích, které se roku 1939 stávají filiálním sborem. Sborová práce se již rozvinula v plné míře a šíři. Na školách se vyučovalo 515 dětí, překvapovala aktivita mládeže a veliká obětavost členů sboru. Někteří přestouplí nebyli sice zvyklí přispívat církvi, na druhé straně však ve výkazech příspěvků nacházíme částky nemalé, uvážíme-li tehdejší kupní sílu koruny: 400,-, 500,- i 800,- Kčs. Většina členů byli dělníci a drobní živnostníci, někteří byli úředníky, učiteli, tedy žádní boháči.

Patzelt

Raimund Patzelt se narodil 24. srpna 1924 v Pertolticích pod Ralskem ve smíšené česko-německé rodině. Po okupaci pohraničí Československa v říjnu 1938 připadlo město Německu a bylo přejmenováno na Barzdorf am Rollberg.Pravděpodobně od 20. dubna 1940 (20. dubna se každoročně přijímali noví členové) až do roku 1942 byl členem Hitlerjugend, ostatně jako tehdy všichni chlapci jeho věku.Roku 1942, po dosažení 18-ti let, byl Raimund Patzelt odveden k Wehrmachtu, konkrétně k výcvikové jednotce působící v rámci 15. Armee ve Francii.V únoru 1943 byla z výcvikových jednotek umístěných ve Francii a Belgii znovu vytvořena 384. Infanterie Division, zničená v lednu 1943 ve Stalingradu. Bojeschopnou byla divize prohlášena v červnu 1943 a v říjnu 1943 se Raimund Patzelt se svojí novou jednotkou přesunul na východní frontu.

Smolensk

Město a zároveň důležitý dopravní spoj vzdálený 400 km na západ od Moskvy, při útoku na Sovětský svaz důležitý cíl skupiny armád "Mitte".Cílem wehrmachtu bylo rozetnutí Západního frontu, obklíčit vojska v prostoru Smolenska a otevřít si cestu na Moskvu. Bitva u Smolenska trvala dva měsíce a odehrála se na území 650 km širokém a 250 km louhém.V různém období se bitvy zúčastnila vojska čtyř frontů.

60. výročí

Letošní rok se slaví 60. výročí ukončení všech bojových operací spojenců na evropském válčišti. Právě předšedesáti lety, roku 1945, se uskutečnily na území tehdejšího Československa poslední bojové operace. Dne 6. května bylo osvobozeno americkou armádou město Plzeň a 9. května Rudou armádou hlavní město PrahaPři této příležitosti proběhnou na území celé České republiky vzpomínkové akce, které budou připomínat miliony zmařených lidských životů, jež sebou přinesla 2. světová válka. Centrem oslav se stanou města Praha, Plzeň a Ostrava

Číčenice

V kronice obce Číčenice se uvádí: "Podzim roku 1938 byl teplý a slunný. Pro nepředvídaný postup událostí se z překrásné pohody v přírodě málokdo těšil. 12. září na sjezdu strany nár.-social v Norimberce promluvil říš. kancléř A. Hitler o situaci 3a půl milionu Němců v našem státě. Ve dnech 13. a 14. září bylo vyhlášeno stanné právo v 17 pohraničních okresech kde národnostní incidenty dosáhly formy vzpoury. 14. září odletěl anglický min. předseda Neville Chamberlain k osobnímu jednání s Ad. Hitlerem. 18. září italský min. předseda Benito Mussolini při projevu v Terstu se postavil kladně k požadavkům Německa. 20. září naše vláda odevzdala notu vyslancům Francie a Anglie. Navázala diplomatické jednání s Ruskem, jež oznámilo, že dle smlouvy přispěje vojensky na pomoc, splní-li závazek Francie. Vláda podala demisi, předsedou nové vlády jmenován gen. Syrový.

obeti vce stramberku

Popraveno a umučeno ve vězeních a koncentračních táborech bylo 37 občanů, z toho 30 mužů a 7 žen. Z nich nejstarší Marie Šustalová zemřela ve věku 65 a půl roku v koncentračním táboře v Rawensbrücku 9. září 1944. Nejmladší byl Karel Veřmiřovský, sedmnáctiletý, zemřel v Berlíně 9. prosince 1943. Nezvěstní zůstali po osvobození Jaroslav Geryk, narozený 3. 4. 1914 a Josef Hykel, narozený 11. 7. 1922. Dodatečně se zjistilo, že padli v Bielsku.

valka ve vzduchu

Na taktické úrovni dosáhla doktrína přímé vzdušné podpory pozemních sil za druhé světové války svou konečnou podobu ve spolupráci dvou britských svazů - Pouštní letecké armády a 8. armády - v severní Africe v roce 1942. Klíčovým prvkem této koncepce byl takový systém velení, kdy všechny vzdušné jednotky zůstávaly v podřízenosti leteckého velitele a nebyly podřízeny velitelům pozemních vojsk.
Důležitým prvkem doktríny vzdušné podpory bylo použití skutečného stíhacího bombardéru. Tento letoun se ideálně hodil pro přesné bombardování z malých výšek a hloubkové útoky na pozemní cíle, byl však také jediným účinným prostředkem proti srovnatelným nepřátelským strojům. Proto prvním úkolem podobných stíhacích bombardérů, útočících na nepřátelská zařízení spolu s lehkými a středními bombardéry, bylo působit ve stíhací roli a vybojovat místní vzdušnou převahu.

Josef Hranička

Vůbec nejstarším a snad i nejzkušenějším vlašimským válečným pilotem byl Josef Hranička. Jako první z "dopraváků" odmítl nabídku německé Lufthansy a odešel do Polska s úmyslem zapojit se do boje proti Němcům. V roce 1940 se ve Francii konečně dostal k frontové stíhací jednotce. Sestřelil jednu německou stíhačku, avšak později zaplatil za svou odvahu a touhu po osvobození vlasti cenou nejvyšší - svým životem...
Josef Hranička se narodil 11.března 1903 ve Vlašimi v dnes již neexistujícím domě č.p. 34. 1) Po pěti letech obecné školy absolvoval ještě tři roky měšťanské a dva roky průmyslové školy. Propouštěcí vysvědčení z Měšťanské školy ve Vlašimi (z r.1929) nasvědčuje pouze průměrným studijním výsledkům. 2) Dne 20.května 1923 byl odveden na 18 měsíců činné služby. 3) Nejperspektivnější složkou armády, zejména z hlediska sociálního zabezpečení a společenského postavení, bylo právě se formující letectvo. Josef Hranička nastoupil do Vojenského leteckého učiliště (VLU) v Chebu. Nejprve prodělal elementární pilotní výcvik (na letounech Brandenburg C.I), poté absolvoval pokračovací školu jednosedadlovou pro budoucí stíhací piloty (létalo se na Fokkerech D.VII, Spadech VII a XIII a českých Aviích Bh-3), v rámci služby později také výcvik pro noční stíhání, výcvik pilota vodních letadel a také kurz pro vícemístná letadla. Jako pilot průzkumných letadel nalétal dokonce 350 hodin 4) , zejména na typu Aero Ab-111. Můžeme tedy říci, že byl ve všech ohledech velice všestranným pilotem.

pruvbeh

Japonsko - 7. prosince 1941 napadlo americkou základnu Pearl Harbor [perl hárbr]
útok na americkou leteckou a námořní sílu v Tichém oceánu
bitva u Moskvy - generál Žukov - Rudá armáda zastavila německý útok
Němci zaútočili jižním směrem (přerušili přísun nafty a obchodní cestu na řece Volha)
léto 1942 - bitva u Stalingradu
únor 1943 - německá armáda se vzdala
porážka u Stalingradu prolomila mýtus neporazitelnosti Němců
červenec - srpen 1943 - tanková bitva u Kurska (5000 - tanků)
bitva u Al-alamejnu - 1942 - severní Afrika
přechod Itálie na stranu spojenců (vyhlásila Německu válku)
léto 1942 - změna poměru sil na bojištích v tichomoří
aponsko se chtělo dostat k Austrálii, proto se rozhodlo zničit americkou základnu -
Midway [midvej] - Japonci prohráli
na počátku srpna 1942 - Guadalcanal [kvadalkanál] - ostrov

munice

V průběhu druhé světové války se u obou válečných stran užívalo několik druhů dělostřeleckých granátů. Hlavním hlediskem členění bylo dělení podle cíle, proti němuž byla munice užívána. Pro protitankové kanony a obrněná vozidla byly určeny tři základní druhy střeliva:

* protipancéřové (protitankové) granáty (AP)
* tříštivotrhavé granáty (HE)
* kumulativní granáty (HEAT)

První druh byl určen pro palbu proti obrněné technice, tříštivotrhavý proti lehkým cílům, zejména proti pěchotě. Kumulativní granát, mnohdy také označovaný jako tříštivotrhavý protitankový, byl určen také proti obrněným cílům, vycházel však z rozdílného fyzikálního principu. Jednotlivé druhy granátů se pak lišily podle vlastního konstrukčního řešení střely.

Následující řádky se věnují podrobněji jednotlivými druhy a jejich základní charakteristikou. Vycházím přitom z anglického názvosloví a označení pro dané typy, jelikož toto názvosloví je běžně používáno a český čtenář na něj může narazit nejčastěji. Český překlad je jen orientační.

Francie

Po porážkách Polska a Francie většinou českoslovenští letci vstoupili do služeb britského královského letectva (RAF), kde vedli další boj proti hitlerovskému Německu. Někteří z nich, později znovu vstoupili do francouzského letectva ve službě leteckých sil Svobodné Francie (FAFL).Vojsko Svobodné Francie se začalo tvořit těsně po kapitulaci, pod vedením generála Charlese de Gaulla. Koncem roku 1940 požádala Svobodné Francie československou vládu, aby uvolnila několik československých důstojníků. Ta nabídku přijala a celkem od prosince 1940 do července 1943 bylo k silám Svobodné Francie odesláno padesátosm československých důstojníků z toho sedm letců (Bohumil Novák, Zdeněk Roušar, František Procházka, Josef Hnátek, Pavel Kozák, Ludvík Kozák a Lubomír Úlehla).První, který využil náboru k FAFL byl radiotelegrafista por. Bohumil Novák. Bohužel nešťastně zahynul 13. října 1943 při výcviku v Bejrútu.Dalšími byli škpt. Zbyněk Roušar, kpt. František Procházka a npor. Josef Hnátek, kteří nastoupili službu ve francouzské západní Africe na základně Pointe Noire u jednotky Arras Groupe Artois. Na anglických Ansonech a Wellingtonech většinou doprovázela konvoje nebo podnikala protiponorkové hlídky.
Ve FAFL prodělali tři českoslovenští důstojnící pilotní a stíhací výcvik - ppor. Lubomír Úlehla, ppor. Ludvík Kozák a ppor. Pavel Kozák. Školili se u Pétite Évole a v Mekenésu (např. na DH 82 Tiger Moth nebo Curtis H.75). Ppor. L. Úlehla a ppor. L. Kozák se školili nejprve u letky C1 CIC1) na letounech P 40 F a poté přešli ke třetí letce CPC2) na P 47 Thunderbolt. Naopak ppor. P. Kozák létal u C2 CIC na Hurricanech Mk. II a později na Spitfirech Mk. V B/V C u první letky CPC.

Londyn

Po tragických událostech z tohoto týdne provází londýnské oslavy šedesátého výročí konce druhé světové války přísné bezpečnostní opatření.Ve Westminsterském opatství se za přítomnosti královny Alžběty II. konala vzpomínková bohoslužba, jejíž průběh byl přenášen televizními kamerami na obří obrazovky umístěné před opatstvím. Následovat bude přehlídka letadel z druhé světové války a setkání s veterány.

Na Výrovně

23. září byla vyhlášena všeobecná mobilisace do 40 let. a nedlouho potom nastala okupace našeho pohraničního území cizí státní mocí. Následkem okupace našeho území odešel z Věšína do Německa vrch. četnický strážmistr Adolf Tschöpe a místo jeho převzal v říjnu vrch. četnický strážmistr Václav Crha z Petrohradu (p.o. Podbořany) Domek Viktorových " Na Výrovně", kde se skrýval ve dnech 30.4. až 2.5.1942 čs. parašutista ze skupiny Intransitive čet. Bohuslav Grabovský.Německá propaganda a cíl odvěkých nepřátelů českého národa - Němců - nebyl každému jasný a tím nutno zaznamenati u nepatrné části občanů přemrštěné a pro národ nedůstojné přivítání německých vojsk projevené vlídným úsměvem. Bylo však mnoho těch, kteří příchod Němců projevili mlčky s odporem, by ani z domu nevyšli, se zaťatými pěstmi ve víře ve vítězství pravdy a práva, neboť tušili, že toto jest předehra nezměrného utrpení a násilí, germanisace a ponížení celého národa a potlačení národního cítění lidu.
Po příjezdu jedné baterie německého dělostřelectva dne 17. března 1939 do zdejší obce, školní děti obecné školy ve Věšíně ze zvědavosti přihlížely u vojenské kuchyně. Kuchař se tázal dětí, zda se umí modliti. Děti přisvědčily a kuchaři je vyzvali, aby sepjaly ruce a modlily se. Modlící se děti byly německým důstojníkem fotografovány. Fotografie byly pak Němci v cizině propagačně použity tak, že hladovící české děti prosí německé vojíny o jídlo.