Wednesday, August 31, 2005

Afrika

Dne 10. června 1940 Itálie vstoupila do války proti Francii a Británii. Mussolini nechtěl zůstat pozadu za Hitlerem a rozhodl se sám uskutečnit efektivní tažení a současně trojnásobně zvětšit území svého impéria v Africe. V té době již ovládal Libyi a Eritreu na severu a Italské Somálsko a Etiopii na severovýchodě. Rozkaz k útoku na Egypt vydal 28. června. Itálie měla převahu 250 tisíc vojáků ku 36 tisícům Britů. Vrchním velitelem britských vojsk byl jmenován generál sir Archibald Wavell.

Italská vojska dobyla pozice na egyptsko-libyjské hranici, vtrhla do Keni, vstoupila do Súdánu a obsadila Britské Somálsko. Italskému vojsku Africe velel maršál Graziani. Poté co Graziani převzal funkci, odletěl do Říma intervenovat u Mussoliniho a náčelníka generálního štábu Badoglia, protože si uvědomoval, že jeho vojska nejsou pro Brity rovnocenným soupeřem. Měl k dispozici dopravní prostředky pouze pro 400 lidí, zbraně z 19. století, zkorodované kulomety a především mu chybělo moderní vybavení (letadla, protitankové kanóny, tanky a dokonce i miny). Jeho protesty byly však zcela neúčinné.

Monday, August 29, 2005

Jasel...

Během bojů u Jasła ztratil 1. tankový prapor dva muže (četař Mitrofan Molnár, vojín Klement Suchánek) a 9 bylo zraněno. Všem československým jednotkám bylo ze strany sovětských velitelů uděleno pochvalné uznání a poděkování, zvláště pak československým dělostřelcům. V roce 1948 byl na počest těchto bojů 15. leden ustanoven jako "Den československého dělostřelectva".

Jasel

Dne 15. ledna 1945 v 6:45 (8:45 moskevského času) zahájilo dělostřelectvo 38. armády (1443 děl a minometů) včetně čs. dělostřeleckých jednotek (148 děl a minometů) dělostřeleckou přípravu. Na ní se nepřímou palbou podíleli také českoslovenští tankisté. V 7:50 pak vyrazila na zteč sovětská pěchota proti jednotkám německé 320. a 545. Volksgrenadierdivision XI.SS-Armeekorps. V 8:00 vyrazilo pět tanků a dvě samohybná děla čs. tankové brigády (oněch sedm výše uvedených strojů jimž velel npor. Imrich Gaš) podporující postup 241. střelecké divize (v knize gen. Moskalenka "Na jihozápadním směru" je v rozporu se vzpomínkami pana Pavliče uváděn jako její velitel plukovník T.A. Andrijenko) 67. střeleckého sboru (velitel generálmajor I. S. Šmygo).

Jaselska operace 2

Neměl-li útok 38. armády ztroskotat, bylo nezbytné ji posílit o zkušenější jednotky, přinejmenším v počáteční fázi operace, než bude rozvrácena nepřátelská obrana. Ve dnech 19. - 27. prosince 1944 byly proto od 1. československého armádního sboru přesunuty pro podporu útoku 38. armády (generálplukovník K. S. Moskalenko) ve směru na Jasło tyto dělostřelecké a tankové jednotky:

  • 1. dělostřelecký pluk
  • 2. dělostřelecký pluk
  • 3. dělostřelecký pluk
  • 4. dělostřelecký pluk
  • 5. dělostřelecký pluk
  • 1. tankový prapor

Jaselska operace...

Na konci roku 1944 se Rudá armáda chystala k provedení Viselsko-oderské operace. V jejím rámci měl zahájit útok také 1. a 4. ukrajinský front ve směru na polské město Krakov. Součástí 4. ukrajinského frontu byl u polsko-slovenských hranic také 1. československý samostatný armádní sbor, který po tříměsíčních krvavých bojích v Karpatech, kde ztratil téměř 6000 mužů (z toho 1800 padlých), zaujímal obranné pozice na řece Ondavě. Již od srpna 1944 byly jednotky 1. a 4. ukrajinského frontu doplňovány odvedenci ze západní Ukrajiny (a sovětského záboru Polska), kteří byli politruky považováni za nespolehlivé. Po bojích v Karpatech již tvořili 30-50% stavu jednotek obou frontů s výjimkou elitních útvarů (čs. sbor nevyjímaje). Nejvýraznější byl jejich podíl právě u 38. armády 4. ukrajinského frontu, která v bojích na Dukle utrpěla katastrofální ztráty a byla doplněna čerstvými odvedenci, kteří sotva prošli základním výcvikem.