Canning odhrnul i ten a politik zhasl svítilnu, neboť vstou¬pili do kalně osvětlených prostor. Jejich kroky na holé podlaze zněly hlasitě a vzduch byl cítit zatuchlinou a osaměním. Jako by budova byla mrtvým torzem obrovského stromu, vyhnívajícím od středu. Matný svit řídce rozmístěných zářivek je však vedl zadní části rozlehlé dvorany kolem basketbalového hřiště a bazénů, pokrytých nánosem prachu, do centra dávno mrtvého sportovního komplexu.
Canning odhrnul další zřasený závěs a Pierre zamrkal. Canningovi se očividně podařilo uvést do provozu většinu strop¬ních svítidel, rozkradených nájemníky poté, co byl tenisový kurt opuštěn, a výsledek jeho práce byl tak dokonalý, jak si jen Pierre mohl přát. Zatemněná okna nepropouštěla světlo a ukrývala je před pohledem zvenčí, zato však proměňovala prostorný tenisový kurt v osvětlené jeviště. Schůze v tomto sešlém pomníku korupce a nekompetence řízení v sobě měla silný náboj symboliky, avšak Canningově partě se podařilo v jeho středu vytvořit ostrůvek světla a pořádku. Dokonce za¬metli, umyli podlahu, otřeli prach ze sedadel pro diváky a smet¬li pavučiny - v tom byla neméně silná symbolika. Navzdory riziku, které podstupovala každá osoba v této místnosti, zde naprosto chyběla atmosféra pokoutního skrývání, paranoického spiklenectví, v jaké se scházely jiné podzemní skupiny.
Jistě, pomyslel si, když scházel uličkou mezi sedadly na kurt, paranoia a utajení také mají své místo, zejména v opera¬cích, jako je tahle. Ovšem rozhodující okamžiky vyžadují svou vlastní psychologii. Jestli to dnes v noci vyjde, bude to stát za všechno riziko, kterému se on a Canning vystavili při zařizo¬vání potřebného místa a nálady.